Článek
Rozsáhlá studie pod vedením vědců z Universitätsklinikum Hamburg‑Eppendorf (UKE) přináší jasnou zprávu: To, jakým způsobem žijete ve svých padesáti letech , zásadně ovlivní délku vašeho života a také to, jak dlouho se vám budou vyhýbat různá srdečně‑cévních onemocnění. Studie, na níž se podílelo více než 120 vědců z celého světa, analyzovala data více než 2 milionu lidí z celkem 39 zemí.
Vědci nejdříve vytyčili pět hlavních rizikových faktorů. Poté rozdělili lidi do dvou skupin. V první byly ty osoby, u kterých se v jejich 50 letech věku tyto faktory vyskytovaly. Jde o kouření, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, diabetes a nadváhu či obezitu. Poté vytvořily druhou skupinu. Zde byli lidé, kteří naopak žádný z těchto faktorů neměli. Logicky si řeknete - to je přeci jasné, že ti se špatným životním stylem museli ve srovnání s druhou skupinou dopadnout hůře. A samozřejmě to tak bylo. Co ale vědce překvapilo a proč se rozhodli studii zveřejnit, je ten vysoký rozdíl mezi nimi. Výsledky totiž ukázaly, že doba dožití obou skupin se liší daleko více, než se očekávalo! A hlavně - že ani v pozdějším věku není nic ztraceno a není pozdě se sebou něco začít dělat.
Výsledky studie ukázaly, že ženy bez těchto rizikových faktorů onemocněly srdečně‑cévními chorobami v průměru o 13,3 roku později a zemřely o 14,5 roku později než ženy s rizikovými faktory. U mužů, kteří neměli žádné z těchto rizik, byla průměrná doba života bez srdečně‑cévního onemocnění o 10,6 roku delší a zemřeli o 11,8 roku později než muži z rizikové skupiny. Přes deset let - to už není žádná zanedbatelná délka života.
Autoři studie s velkým důrazem upozorňují na to, že změna životního stylu má smysl i v pozdějším věku. Apelují hlavně na kontrolu krevního tlaku. Ten je jedním z rozhodujících faktorů. Dobrý krevní tlak, ke kterému bezrizikové chování vede, přináší ty nejvyšší zisky. I pro lidi, kteří omezí, či dokonce odstraní, svá rizika i v pozdějším věku. Podle této studie totiž lidé, kteří mezi 55 až 60 lety zkrotí svůj vysoký tlak nebo přestanou kouřit, mají i přes své dosavadní rizikové chování stále velmi vysokou šanci žít déle a bez srdečně‑cévních onemocnění, než ti, kteří svou životosprávu nezmění. Což je velmi důležitý závěr, protože dokazuje, že pro zlepšení zdraví a prodloužení života nemusíte být „dokonalí“ celoživotně. Neznamená to, že když do padesátky kouříte a nehýbete se, máte utrum. Ne - i změny ve středním věku mají stále obrovský význam.
Tato studie cílí nejen na jednotlivce, ale také na veřejné zdraví. Čím větší část populace bude více dbát na prevenci rizikových faktorů a začne bojovat s kouřením, vysokým krevním tlakem nebo obezitou, tím lepší výsledky podle týmu budou. Což pak podle nich povede ke snížení počtu srdečně‑cévních onemocnění a dalších závažných chorob v celé populaci, která bude benefitovat na delším dožití, tedy - na delším čase se svými nejbližšími.
Proč je to důležité i pro Česko
V České republice jsou choroby oběhové soustavy dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí. Podle statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) v roce 2024 zemřelo v Česku přibližně 112 000 obyvatel, přičemž srdečně‑cévní choroby byly zastoupeny z více než 40 %. Konkrétně - na chronickou ischemickou chorobu srdeční zemřelo přibližně 14 000 lidí, na srdeční selhání 7 300 a na cévní onemocnění mozku 5 900. Vysoký krevní tlak, kouření a nadváha jsou i u nás problémem a stejně jako všude jinde i tady patří mezi hlavní rizikové faktory.
V Česku navíc obezita roste. Podle průzkumu z roku 2022 trpělo obezitou více než 20 % dospělé populace. Tento trend souvisí i s narůstajícím výskytem diabetu, který je dalším významným rizikem pro srdce a cévy. Podle statistik trpí v Česku cukrovkou přibližně 800 000 lidí. A pozor - toto číslo rozhodně není konečným, neboť mnoho dalších podle odborníků o své nemoci ani neví.
Co z toho vyplývá
Z výše uvedeného vyplývá, že životní styl není jen otázkou vzhledu nebo aktivit. Jde také o zásadní faktor pro kvalitu a délku našeho života. Jak dlouhý bude, se podle vědců může rozhodovat právě okolo padesátky. A i když změny zažitého stylu mohou být v tomto věku více než náročné, se svým zásadním vlivem na zdraví v pozdějších letech se rozhodně vyplatí. Obavy mnohých lidí, že už je „pozdě“, že už to nemá smysl a tak dále, jsou jen výmluvami. Právě tato studie jejich tvrzení vyvrací a ukazuje, že rozhodnutí přestat kouřit, zhubnout a kontrolovat svůj krevní tlak mohou i v pozdějším věku přinést opravdu zásadní zlepšení kvality života a výrazně prodloužit jeho délku.
A byť je studie na první pohled vlastně logická, předvídatelná a „nic co byste nevěděli“ - ruku na srdce - kolik lidí se jejími doporučeními reálně řídí i přes to, že to vlastně ví? Takže až uslyšíte někoho říkat: „To je pro mladý, mě už je to jedno, já už jsem na nějaký změny starej/á…“, seznamte jej s výsledky studie, kde bylo zkoumáno přes 2 miliony lidí a zjištěno, že dožití se liší o více než dekádu. A také o tom, že nikdy není pozdě.
