Hlavní obsah
Víra a náboženství

Pražský den otevřených dveří Tvořivé společnosti

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Tvořivá společnost

Pozvánka na den otevřených dveří Tvořivé společnosti. Zdroj: Tvořivá společnost.

Reportáž z pražského dne otevřených dveří projektu Tvořivá společnost připravil Zdeněk Vojtíšek pro Náboženský infoservis (info.dingir.cz).

Článek

Po Brně se Praha stala druhým městem, v němž se veřejnosti představila Tvořivá společnost.[1] Jedná se o celosvětový projekt nového náboženského hnutí AllatRa, který vznikl na základě výsledků jiného projektu, nazvaného Jediné zrno (psali jsme o něm zde). Noviny Tvořivá společnost, které byly na dnu otevřených dveří zdarma k dispozici, tento začátek stručně popsaly. Článek v nich uvádí, že podstatou projektu Jediné zrno byly tři otázky, které dobrovolníci kladli lidem ve 180 zemích. Z odpovědí vyplynulo, že všichni lidé chtějí žít v míru, v bezpečném světě, v dostatku a ve vzájemné toleranci. Důvodem, proč v takovém světě nežijeme, je „spotřebitelský formát“, tedy „systém, založený na zisku a moci“, který vládne lidem už přibližně 6 tisíc let. Iniciativa Tvořivá společnost je cestou, jak tento „formát“ změnit. Potřeba změny je podle účastníků projektu stále naléhavější (o tomto přesvědčení jsme nedávno psali zde): kvůli krizi, v níž se současné lidstvo nalézá, má poslední šanci, a tu je třeba využít bezodkladně.[2]

Účast na dnu otevřených dveří v sobotu 17. prosince 2022 byla zdarma a pořadatelé pro účastníky připravili malé pohoštění a program pro děti. V jednom rozhovoru se skupinou účastníků se znovu přesvědčuji o tom, jaký odpor u stoupenců tvořivé společnosti vzbuzuje to, že o hnutí AllatRa hovořím jako o novém náboženství a o Tvořivé společnosti jako o náboženském projektu. Náboženství je totiž v představě stoupenců hnutí AllatRa spojeno se zápasem hierarchických struktur, a proto bývá spolu s politikou chápáno jako mocenský nástroj. Institucionální podobu náboženství proto vnímají jako jeden ze základů zásadního problému, jímž je „spotřebitelský formát“ společnosti. Ačkoliv nemají nic proti věřícím lidem, od takto pochopeného náboženství se rozhodně distancují a své zařazení mezi náboženská hnutí vnímají velmi negativně. V rozhovoru se skupinkou účastníků se mi zdálo, že můj religionistický pohled zvenku považují za projev kritiky a nepřátelství, a dokonce za lež. Tento rozhovor tak skončil nedorozuměním.

Dne otevřených dveří v pražském kulturním centru Domovina se účastnila asi stovka lidí. Vypadalo to, že drtivá většina z nich jsou již přesvědčení tvůrci tvořivé společnosti. Program měly tvořit besedy v hlavním sále a souběžně s nimi měly být k dispozici tematické a workshopové stoly ve dvou křídlech sálu. Tato koncepce se ale neukázala jako příliš šťastná: když jsem asi v polovině odpoledního programu dorazil, byli všichni účastníci v hlavním sále a já jsem byl v tuto chvíli jediný, kdo se snažil jednotlivé stoly obejít. A u nich nebylo úplně příjemné hovořit, poslouchat a zároveň nedobrovolně slyšet program v hlavním sále.

Ale dříve, než jsem se vypravil ke stolům, seděl jsem v sále a poslouchal besedu „Jak šířit tvořivou společnost“. Petr[3] s nadšením hovořil o tom, kolik lidí čte jeho příspěvky na blogovacích platformách. Díky takové platformě časopisu Respekt osloví až 7 tisíc čtenářů a s některými z nich pak koresponduje. Honza po něm vystoupil jenom krátce: v rozhovorech s lidmi prý sdílí radost z toho, že „dokážeme změnit společnost“. Velmi působivé bylo ale vystoupení Kristýny: doporučovala facebook a tiktok, protože těmito médii lze „proinformovat“ velké množství lidí. Účastníky povzbudila výzvou „Nebojte se mluvit“ i tvrzením, že když „každý řekne pěti lidem, tak do 14 dnů budeme mít tvořivou společnost“.[4] O motivaci k získávání lidí pro myšlenku tvořivé společnosti pak hovořili i další účastníci včetně „severské skupiny“, aktivně působící na severu Čech. Instruktážní video ukazovalo, jak a kam umístit logo Tvořivé společnosti a reklamu na ni.

U stolku s tématem „Změna klimatu“ se dozvídám od lékařky a – jak se zdá – také i koordinátorky setkání Vlasty, že Tvořivá společnost nepatří ani ke klimatickým skeptikům ani k aktivistům, kteří se snaží klimatické změně zabránit. Podle Tvořivé společnosti je proměna klimatu Země zákonitou součástí změn, které v periodě 12 tisíc let probíhají na všech planetách Sluneční soustavy. Problém není v klimatické změně, ale v tom, že ve „spotřebitelském formátu“ nemůže lidstvo kvůli geopolitické nestabilitě a neustálému boji o moc využít vědecký potenciál pro to, aby se zabývalo skutečnou příčinou klimatické změny. Řešením tedy není omezení emisí kysličníku uhličitého, ale vznik tvořivé společnosti. Již citované noviny to také uvádějí jasně: „Vinit CO2 ze změny klimatu je podvod století.“[5] Rozhovor lékařky a religionisty o otázkách klimatologie a geologie není samozřejmě příliš plodný, a tak je třeba odkázat například na konferenci „Globální krize. Naše záchrana je ve sjednocení“, na níž vystoupili také stoupenci tvořivé společnosti, kteří se touto odbornou tematikou zabývají už několik let.

Během rozhovoru u dalšího stolku se dozvídám od Pavly její životní příběh: hledala smysl života a našla ho v knize Anastasie Novych (zmínka o ní a odkaz na ni je zde). Kniha ji tak přivedla do hnutí AllatRa. Současné globální krize (které byly tématem u tohoto stolku) ukončí podle Pavly až vznik tvořivé společnosti. Taková společnost přinese materiální výhody úplně všem a lidé budou mít i spoustu volného času na osobní rozvoj. Člověk je totiž v podstatě dobrý, říká paní Pavla, ale je otrokem systému. Když se upřímně řídí tím, co má uvnitř, tedy svým svědomím, koná dobře.

U dalšího stolku se u již zmíněné paní Kristýny přesvědčuji, že umí opravdu dobře mluvit a že to, co chce říct, má dobře promyšleno. Jako nezbytné pro budoucnost vidí tři kroky: nejprve je třeba se připojit k iniciativě Tvořivá společnost, ve druhém kroku pak dostatečně velký počet těchto lidí vyvine tlak na politiky, že nebudou moci Tvořivou společnost ignorovat. Referenda, která budou muset vyhlásit, jsou třetím krokem: jimi se podaří prosadit do ústav jednotlivých zemí „Osm osnov Tvořivé společnosti“ (viz obrázek vpravo; je možno ho zvětšit). Lidstvo tak bude sjednoceno a všechno se začne měnit k lepšímu: od makroekonomiky až k odvrácení výbuchů v Mariánském příkopu nebo k vytvoření štítu chránícího před zářením z kosmu.[6] Tyto kroky budou završeny vznikem tvořivé společnosti.

V další části rozhovoru jsem pochopil, proč hnutí AllatRa nyní ustoupilo z veřejné scény a prezentuje se prostřednictvím Tvořivé společnosti. Paní Kristýna mi potvrdila, co jsem před chvílí slyšel i od Pavly: že AllatRa inspiruje lidi k práci na sobě, tedy k práci na vlastním duchovním vývoji. Tato práce ale nezajímá každého a ne všichni jsou jí schopni. Tvořivá společnost je naproti tomu pro každého: tohoto projektu se mohou účastnit všichni lidé, zpočátku třeba i se sobeckým záměrem zachránit sebe a svou rodinu. Postupně se mohou dostat i k zájmu o duchovní rozvoj. Proto je pro Tvořivou společnost skvělé, říká paní Kristýna, že papež tento projekt svým požehnáním podpořil a že se tedy k úsilí o záchranu planety mohou přidat i katolíci, pro něž je papež autoritou.

Kvůli rozhovorům u stolků jsem nezachytil obsah dalších besed. Mohl jsem se také jen krátce zastavit u stolku, kde se zkoušelo tlumočení nebo kde byly vystaveny desítky reklamních předmětů. Program totiž skončil téměř o hodinu dřív. Konec byl ovšem radostný a uvolněný. Den otevřených dveří vyvrcholil překvapivou a spontánní akcí: účastníci, kteří jsou profesionálními tanečníky, si připravili výrazový tanec na píseň „Unity“ a rozhodli se do tance zapojit celý sál. Připojila se velká většina účastníků a bylo jasné, že do domovů se účastníci rozjedou s radostí a nadějí a že budou pozitivně motivování k dalšímu zvaní ke svému projektu a k šíření zprávy o možnosti vytvoření tvořivé společnosti, která má potenciál najít řešení současné situace lidstva a odvrátit katastrofické události.

Poznámky:

[1] Sousloví „tvořivá společnost“ označuje jak charakter budoucího lidského společenství, tak i iniciativu, která má k němu lidstvo dovést. Druhý případ je obvykle označen velkým počátečním písmenem. Název Tvořivá společnost má v Česku i zapsaný spolek, který iniciativu koordinuje.

[2] „Poďme na začiatok“, Tvořivá společnost / Tvorivá spoločnosť. Média nového formátu, 12 (03), 2022, str. 10.

[3] Stejně jako u ostatních jmenovaných se nejedná o jeho skutečné jméno.

[4] V písemné komunikaci o tomto článku paní Kristýna sdělila, že se jednalo vyjádření „s jistou dávkou nadsázky“.

[5] „Pravda je potlačována“, Tvořivá společnost… str. 4.

[6] Více o tom zde.

Originál článku včetně několika fotografií je dostupný zde.

Související články v časopisu Dingiru:

Jakub Ludvík: Úspěch i neúspěch hnutí Allatra: Mileniální hnutí hledá nové členy i v české společnosti, Dingir 25 (2), 2022, s. 38–40.

Související příspěvky v Náboženském infoservisu:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz