Článek
Na každé čínské bankovce nalezneme portrét muže, který se idealisticky dívá do dálky a je oblečený do uniformy. Tímto mužem je čínský komunistický vůdce Mao Ce-tung, který vedl Čínskou lidovou republiku dlouhých 27 let po druhé světové válce. I přes miliony obětí jeho režimu si jeho portrét dodnes vystavují Číňané pro štěstí.
Čína si v průběhu 20. století prošla výraznými změnami. Abdikace císaře v roce 1912 ukončila vládu jedné dynastie trvající přes 2 000 let. Následně došlo k takzvané kulturní revoluci, která znamenala rozmach kultury a školství. Číňané se po letech stagnace snažili přiblížit západním státům.
Jenže ani rozvoj kultury a vzdělávání nebyl zárukou klidu. U moci se vystřídala řada osobností, které mnohdy vymazávaly veškerá rozhodnutí svých předchůdců. V této složité době se rozhodl vstoupit do hry o moc v Číně i Sovětský svaz. Pod vlivem sovětských poradců vznikla v roce 1921 čínská komunistická strana.
V polovině 20. let minulého století se komunisté spojili s nacionalisty z Kuomintangu a spolu vedli boj s cílem sjednotit celou Čínu. Nacionalista Čankajšek však udělal pravicový převrat a začal pronásledovat komunisty. Tím začala občanská válka, jejíž důsledky ovlivňují světovou politiku dodnes.
Znesvářené strany se však musely znovu spojit v důsledku japonské invaze na pevninskou část Číny. I díky tomuto spojenectví se Japoncům nepodařilo ovládnout celou Čínu. Jenže velké usmíření netrvalo věčně a na konci 2. světové války se nacionalisté s komunisty opět obrátili proti sobě navzájem.
Další občanská válka probíhala v letech 1945 až 1949. Skončila vytlačením Čankajškových nacionalistů mimo čínskou pevninu. Ti se proto uchýlili na Tchaj-wan. Vítězství stvrdil vůdce komunistů Mao Ce-tung na pekingském náměstí Tchien-an-men tím, že vyhlásil vznik Čínské lidové republiky.
Původ Mao Ce- Tunga
Budoucí čínský diktátor se narodil v roce 1893 v malé vesnici do poměrně bohaté rolnické rodiny. Jeho otec se v průběhu Maova dětství stal statkářem a mohl si dovolit poslat svého nejstaršího syna na studium. Za to byl rád, protože život a práce v hospodářství ho nudily a nebavily. Jeho otec byl navíc přísný a své děti tvrdě trestal.
Během studia se Mao seznámil s řadou progresivních spolužáků a převzal od nich myšlenky o konci monarchie a nastolení republiky. Jeho názory z mládí se dají charakterizovat jako idealistický anarchismus. Byl fascinován násilím a chtěl se aktivně podílet na transformaci čínské společnosti.
Po studiu vystřídal řadu profesí, aby zakotvil jako učitel a příležitostný novinář. Velmi se zajímal o společenské změny, kterými v té době čínská společnost procházela. Ihned po vzniku komunistické strany se k ní přidal. Tehdy se začal opět zajímat o rolnické hnutí, které začal aktivně podporovat.
Nešlo mu však o zlepšení podmínek rolníků ani o sentiment s lidmi stejného původu, jako byl on sám. Viděl v nich totiž obrovský potenciál, který by mu mohl pomoci v mocenském boji, který plánoval vést s každým, kdo by se mu postavil do cesty. Během první občanské války proti Kuomintangu se z Mao Ce-tunga stal jeden z revolučních vůdců.
Po 2. světové válce se už nacházel v čele celé Komunistické strany Číny. Moc ve státě však držel Čankajškův Kuomintang. Nacionalisté však byli velmi nepopulární, protože jejich vláda byla spojována s korupcí. Jelikož jedinou alternativou byli komunisté, tak jim nakonec podpora veřejnosti pomohla vyhnat Čankajška na Tchaj-wan.
Čína si prošla stejnou transformací jako ostatní státy, kde uchvátili moc komunisté. Centrální plánování ekonomiky a industrializace měly přivést čínský lid do blahobytu. Inflace byla poražena tím, že mzdy byly vypláceny v základních potravinách. Také proběhla pozemková reforma a vyvlastnění polí a statků.
Velký skok v před
První pětiletka se sice podařila, ale zároveň zapříčinila řadu problémů. Města nebyla připravená na rozšiřování a lidé neměli kde bydlet, a nestíhala ani zemědělská produkce. Spolu s nutností platit půjčky Sovětskému svazu v podobě zemědělských komodit začal hladomor.
Úmrtí milionů Číňanů na hlad a chudobu však Maovi nestačila. Obával se vnitřních nepřátel a začal organizovat hromadné zatýkání. Ty provázely vznik pracovních táborů a miliony lidí skončily na popravištích. Odsouzeným bylo při veřejných popravách protknuto hrdlo, aby nemohli křičet, a následně byli za zraky přihlížejících umučeni.
Komunistický režim Mao Ce-tunga, který vládne dodnes, má na svědomí miliony obětí, které není možné přesně vyčíslit. Nejčastěji se mluví o 80 milionech mrtvých, které má na svědomí přímo Mao Ce-tung a jeho vláda. Tento diktátor byl k osudům běžných lidí lhostejný a šlo mu pouze o jeho vlastní moc.
Zdroje:
