Článek
Němci se pokoušeli zabít Adolfa Hitlera během celé jeho krutovlády a historici dokonce zaznamenali 42 pokusů o atentát. Hitler však všem těmto pokusům dokázal uniknout, což je téměř zázrakem. Dnes si těžko dokážeme představit, jak by svět vypadal, kdyby byl Hitler zabit ještě před začátkem druhé světové války.
Plán švýcarského studenta
Jeden z nejvážnějších pokusů o atentát se odehrál v listopadu 1938, kdy švýcarský student teologie Maurice Bavaud měl největší šanci. Bavaud považoval Hitlera za hrozbu pro Švýcarsko, katolickou církev a lidskost obecně, a proto se rozhodl jednat.
Bavaud si pořídil pistoli a začal sledovat Hitlera na jeho cestách po Německu, doufaje, že se mu naskytne příležitost k útoku. Největší šanci měl 9. listopadu 1938 v Mnichově, kde nacisté slavili výročí neúspěšného pivního puče. Bavaud, vydávající se za švýcarského novináře, si zajistil místo na hlavní tribuně a čekal na vhodný moment.
Když se Hitler objevil v čele průvodu, nadšený dav s vlajkami a standardami SS Bavaudovi zakryl výhled, takže nemohl vystřelit. Deprimovaný a zklamaný Bavaud se vydal vlakem do Paříže, ale neměl dost peněz na lístek. Průvodčí ho odhalil a předal policii, která ho následně předala gestapu. Během výslechu se Bavaud přiznal ke svému plánu zabít Hitlera, za což byl v květnu 1941 v Berlíně popraven gilotinou.
Bomba v pivnici
Ani po vypuknutí války nebyl Hitler v bezpečí. Rok po neúspěšném atentátu Bavauda se tesař Johann Georg Elser pokusil o další atentát. Elser umístil bombu do mnichovské pivnice, kde Hitler každoročně oslavoval výročí pivního puče. Výbušnina měla explodovat během Hitlerova projevu 8. listopadu 1939.
Vše probíhalo podle plánu, až na jednu významnou maličkost – Hitler odešel z pivnice pouhých 11 minut před výbuchem. Výbuch zabil osm lidí a 63 zranil. Elser byl zatčen při pokusu přejít hranice do Švýcarska a byl nakonec popraven v Dachau na přímý Hitlerův rozkaz.
Nálož v letadle
V roce 1943 se důstojníci armády pokusili zabít Hitlera pomocí nálože ukryté v krabici s francouzským likérem Cointreau. Nálož měla explodovat v letadle během Hitlerovy cesty, ale selhala. Generálmajor Rudolf von Gersdorff plánoval sebevražedný atentát během prohlídky ukořistěné sovětské techniky v Berlíně.
Von Gersdorff umístil nálože do kapes kabátu a plánoval je odpálit v těsné blízkosti Hitlera, ale Hitler expozici prošel rychleji, než se očekávalo, a von Gersdorff musel nálože deaktivovat. Přestože riskoval život, von Gersdorff přežil válku a zemřel až v roce 1980.
Sebevražedný útok
Další atentát měl na svědomí Axel von dem Bussche, který plánoval sebevražedný útok během módní přehlídky nových zimních uniforem ve Vlčím doupěti. Přehlídka však byla zrušena kvůli bombardování vlaku s uniformami, což zhatilo plán na atentát.
Valkýra
V roce 1944 se konal atentát známý jako operace Valkýra, kdy podplukovník Claus von Stauffenberg umístil aktovku s náloží do Hitlerovy poradní místnosti. Nálož explodovala a zranila 20 lidí, ale Hitler opět přežil. Následovaly tvrdé represe, při kterých bylo zatčeno 7 000 lidí a 4 980 popraveno.
Navzdory všem těmto pokusům mohl Adolf Hitler pokračovat ve svém díle zkázy až do konce války. Jeho smrt byla zlomovým okamžikem druhé světové války, která ukončila jednu z nejtemnějších kapitol lidské historie.
Jeho krutovláda byla plná násilí, genocidy a hrůzy, které zasáhly celý svět. Mnozí lidé se však stále ptají, jak by mohl být svět jiný, kdyby některý z těchto pokusů o atentát uspěl.
Pokusy o atentát na Hitlera nebyly pouhými aktem zoufalství, ale často promyšlenými a odvážnými činy lidí, kteří chtěli zastavit šílenství. Tito atentátníci, ať už to byli studenti, dělníci, důstojníci nebo jiní, riskovali své životy v naději, že ukončí utrpení způsobené nacistickým režimem. Jejich příběhy jsou svědectvím o odvaze a odhodlání bojovat proti zlu, i když šance na úspěch byly minimální.
Hitlerova vláda byla obdobím nepředstavitelného utrpení a zkázy, které zasáhlo miliony lidí po celém světě. Druhá světová válka, kterou rozpoutal, byla jedním z nejkrvavějších konfliktů v historii lidstva. Hitlerův konec v dubnu 1945 znamenal nejen konec jeho života, ale také naději na nový začátek pro svět, který byl zničen válkou.
Adolf Hitler spáchal sebevraždu v bunkru v Berlíně, 30. dubna 1945, čímž ukončil svou krutovládu. Tento den se stal symbolickým koncem nacistické éry, ale také připomínkou všech obětí, které jeho režim způsobil. Svět si musí stále připomínat hrůzy této doby a učit se z historie, aby se podobné tragédie nikdy neopakovaly.
Zdroje:
