Článek
Chlapec v krabici je hrůzným případem, který v roce 1957 zasáhl Filadelfii i celé Spojené státy. Pomocí policejního dálnopisu, který byl rozesílán, začali o případu mluvit všechna média. Veřejnost se aktivně snažila pomoci s identifikací těla, ale ani přes masivní letákovou a mediální kampaň se nenašel nikdo, kdo by chlapce postrádal.
Nález těla provázejí nejasnosti
První, kdo tělo nalezl, byl 23. února 1957 místní pytlák. Ten den se vydal zkontrolovat své pasti na drobnou zvěř, které nastražil o několik dní dříve. Při prozkoumání míst nedaleko dálnice si všiml ve škarpě krabice, z které trčela deka. Vydal se ji prozkoumat, aby zjistil, zda neobsahuje něco cenného.
Po odkrytí deky se před ním objevila tvář mrtvého chlapce. Byl zděšen, ale rozhodl se z místa utéct. Bál se, že by se stal buď podezřelým, nebo by musel říct pravdu o tom, co v lese prováděl. Za nelegální lov by ho čekal buď peněžní trest, nebo by mohl skončit i ve vězení. Proto se rozhodl, že z místa raději uteče.
Další, kdo chlapce objevil, byl mladý student z místní filadelfské univerzity několik dní po pytlákovi. Ten si po cestě lesem všiml krabice, ze které koukala hlava, o níž předpokládal, že patří panence. Byl v šoku ze strašného pohledu na mrtvé tělo malého dítěte.
Jenže ani on neměl čisté svědomí a v lese rozhodně nebyl na procházce. Ve skutečnosti se snažil dostat ke studentským kolejím pro dívky, kde chtěl mladé ženy šmírovat. Prvně tedy nález nenahlásil. K tomu došlo až den poté, kdy se s nálezem svěřil knězi, který ho poslal na policii.
Policie zprvu předpokládala, že případ bude rychle vyřešen. Zaměřila se nejprve na první dva nálezce, protože i pytláka se jim podařilo objevit, díky jeho pastím v okolí. Jenže bylo zjištěno, že oba podezřelí mají na přibližný čas smrti dostatečné alibi. Proto detektivové rozjeli pátrací akci, která neměla obdoby.
Stop bylo minimum
Protože se nikdo, kdo by znal identitu chlapce, neozval policii, tak si vyšetřovatelé museli poradit pouze s věcmi, které byly nalezeny u chlapce. Těmi byla kostkovaná roztrhaná deka, krabice a samotné mrtvé tělo. Forenzní skupina tedy neměla příliš mnoho vodítek, které by je v případu mohli posunout ve vyšetřování dál.
Chlapec byl na krátko ostříhán a vedle sebe měl dlouhé prameny svých vlasů. Jevil známky zanedbávání a měl mnoho modřin. Kvůli podvýživě nebylo přesně možné určit jeho věk, ale koroner se přikláněl k tomu, že mu bylo něco mezi 3 až 6 lety. Tehdejší technologie nebyly schopné věk blíže specifikovat.
Ohledávání ještě zjistilo, že dítě mělo silnou infekci v jednom oku. Také bylo natolik podvyživené, že byl u něj pozastaven růst. Krátce před smrtí bylo chlapcovo tělo omyto, což naznačovaly rozmočené prsty na jeho rukou. Dlouhé vlasy měl ostříhané do hola a nehty měl také úhledně upravené.
Tělo na sobě mělo mnoho různě starých jizev. Také jevilo známky po nedávném týrání, o kterém svědčily modřiny po těle. Příčinou smrti bylo krvácení do mozku způsobené pravděpodobně několika tupými údery do temene hlavy. Také byly nalezeny popáleniny v oblasti rozkroku.
V dece, ve které bylo tělo zabaleno, se nalezlo i několik vlasů, které patřily někomu dalšímu, ale nikdy se je nepodařilo identifikovat. Naopak původ krabice se podařil zjistit. Pocházela z místního nákupního centra, které tento typ krabic používal k balení kočárků a dětských postýlek.
Jenže tyto stopy nevedly k odhalení vraha a nebo alespoň původu chlapce. Hlavně z důvodu toho, že tehdejší technologie nebyly schopné porovnávat DNA. Vyšetřování trvalo dlouho a bylo marné. Proto se případ nakonec odložil. Veřejnost však ani přes to na tento hrůzný čin nezapomněla a stále probíhaly veřejné sbírky na pokračování pátrání.
Průlom přišel nedávno
V průběhu let se objevilo mnoho teorií i podezřelých. Vždy se však nové stopy ukázaly jako falešné nebo bezcenné. Nejvíce pravděpodobné bylo, že dítě bylo z blízkého pěstounského domova. Jenže tam žádné dítě nechybělo. Průlom v případu však přišel v roce 2021.
Ve Spojených státech je oblíbený registr DNA, který vám po nahrání vlastního vzorku může ukázat vaše vzdálené příbuzné a vyjevit vám původ. Přesně do jedné takové databáze nahrál svoji genetickou stopu jistý Marco Zarelli.
Naprosto nečekaně došlo ke shodě s chlapcem z krabice. Po rozsáhlém testu DNA v Marcově rodině se podařilo identifikovat mrtvého hocha. Jeho jméno bylo Joseph Augustus Zarelli. Jeho rodiče však již nežijí, a proto identita dítěte zatím nebyla schopná pomoci k vyšetření tohoto známého případu.
Zdroje:
