Článek
Zpatky do současnosti: moje obýváková podlaha vypadá jako výprodej hraček na steroidech. Plastové auto se zarytým kolečkem v gauči. Plyšový slon ve dřezu. A na stole? Samozřejmě, kelímek s duhovým slizem – aka dekorace roku.
Fáze minimalistického rozpadu:
- Těhotenství: „Kupujeme jen nezbytnosti.“
Máme seznam. Je přísně kontrolovaný. Je přesně podle blogerek.
Výsledkem je objednávka za 14 tisíc na „nezbytné“ věci, z nichž půlka skončí jako věšák nebo dekorace.
První měsíce: „Hračky? Má ruce, nepotřebuje nic.“
Dítě dostane první chrastítko. Babičky jdou do akce. Amazon je najednou víc aktivní než můj sociální život.
Batolecí období: „Už jen pár věcí navíc.“
Věcí přibývá rychlostí blesku. Dítě má víc bot než já. Každá věc má zvuk, světla a baterky, co dojdou vždy uprostřed noci.
Můj nový styl? Chaotický zen.
Rozhodla jsem se, že přijmu realitu. Minimalismus? Jo, ale v mrazáku – tam mám přesně dvě věci: hrášek a zmrzlinu. Ve zbytku bytu panuje dětský maximalismus. A víš co? Nevadí. Stejně je nejhezčí, když je v tom bordelu slyšet smích.
