Článek
Tichá forma zneužívání, která nevypadá nebezpečně
Možná neřve. Nefackuje. Možná dokonce pláče.
Říká: „Já vím, že ti ubližuju. Ale já za to nemůžu.“
„Snažím se. Ale nikdy ti to není dost.“
A najednou jsi ty ten, kdo se cítí špatně. Ne kvůli tomu, co se ti děje. Ale kvůli tomu, co cítí on/ona.
Tohle není empatie. To je záměna rolí.
Manipulace přes vinu
Tahle taktika se v psychologii označuje jako obrácená manipulace. Nefunguje přes moc nebo strach. Funguje přes vinu. Vzorec je jednoduchý:
- Zraní tě.
- Řekne, že se za to nenávidí.
- Ty ho začneš chránit.
A najednou už neřešíte, co se stalo tobě – ale jak se cítí on. A celý vztah se otočí: z oběti se stáváš pečovatelem.
„Vztahové trauma často vytváří falešný pocit zodpovědnosti za druhého. Oběť se stává tím, kdo omlouvá, chrání a vysvětluje – i když trpí,“ říká psycholožka Dr. Ramani Durvasula, autorka knihy Don’t You Know Who I Am?
Trauma bonding: Proč je tak těžké odejít
Ve chvíli, kdy tě někdo raní a pak tě prosí o odpuštění s tím, že „bez tebe by to nezvládl“, se v tobě aktivuje starý známý vzorec – být užitečný, zachraňovat, být ten, kdo pochopí.
Tento jev se nazývá trauma bonding – hluboké citové pouto mezi člověkem a tím, kdo ho zraňuje.
„Trauma bonding vzniká, když pozitivní a negativní zkušenosti ve vztahu vytváří cyklus závislosti,“ vysvětluje klinická psycholožka Dr. Lisa Ferentz.
„Oběť cítí silnou loajalitu vůči agresorovi, protože si zvykla spojovat lásku s bolestí.“
Jak poznáš, že jsi v pasti?
- Často přemýšlíš, jak být citlivější, aby ses ho/ji nedotkl/a
- Omlouváš se za svoje pocity
- Máš pocit, že kdyby ses choval/a líp, bude všechno v pořádku
- Věříš, že jeho/její bolest je větší než tvoje
- Ztrácíš hlas – a ani si nevšimneš, kdy přesně se to stalo
Emoční manipulace není vždycky křik
Někdy je to šeptání. Slzy. Přiznání slabosti, které tě dojme tak hluboko, že zapomeneš na vlastní bolest.
Ale soucit nemá být nástroj k umlčení. A když někdo opakovaně tvrdí, že je „dost špatný pro tebe“, ale nic se nemění – není to upřímnost. Je to další forma kontroly.
„Je rozdíl mezi zranitelností a manipulací skrze zranitelnost. První je upřímná. Druhá je účelová,“ říká vztahový psychoterapeut Mgr. Jakub Šolc.
Není tvoje povinnost zachraňovat někoho, kdo tě stahuje dolů.
Není láska, pokud neexistuje prostor pro tvoje pocity.
A není pravda, že když ho opustíš, zlomíš ho. On/ona už tě láme dávno.
Lítost není terapie. A vina není láska.
Jestli tohle zažíváš, je čas přestat být jeho zrcadlem – a začít být konečně sám/sama sebou.
