Hlavní obsah
Psychologie a seberozvoj

Všechno už máme. Tak proč se necítíme šťastní?

Foto: Freepik.com

Žijeme v době, kdy máme víc možností, než kdy dřív. Technologie nám šetří čas, životní standard roste, svět je na dosah ruky. A přesto se stále častěji cítíme unavení, prázdní, nespokojení. Možná problém není v tom, co nám chybí.

Článek

Psychologové dnes mluví o fenoménu „paradoxu blahobytu“ – tedy o tom, že i přes vyšší životní úroveň roste počet lidí trpících úzkostí, depresemi a chronickým stresem. Podle údajů Světové zdravotnické organizace se duševní poruchy staly jednou z hlavních příčin pracovní neschopnosti ve vyspělých zemích.

„Když máme příliš mnoho možností, naše mysl není osvobozená – naopak je zahlcená,“ vysvětluje americký psycholog Barry Schwartz, autor knihy The Paradox of Choice. „Neustálé rozhodování, porovnávání a touha po dokonalé volbě vede k frustraci, ne ke spokojenosti.“

Nevíme, co je „dost“

V dětství jsme často slyšeli: „Buď vděčný za to, co máš.“ V dospělosti jsme si ale osvojili jinou mantru: „Můžeš mít víc. Měl bys chtít víc.“ A tak se honíme. Za lepší prací, hezčím tělem, dokonalejším domovem. Jenže cíl se stále vzdaluje.

„Současná kultura nás tlačí k tomu, abychom se stále porovnávali – a to nejen s okolím, ale i s ideálem, který neexistuje,“ říká klinická psycholožka Jana Hrabětová. „To, co dřív bylo ‚dost dobré‘, je dnes vnímáno jako nedostatečné. A tím vzniká vnitřní napětí.“

Hledání štěstí tam, kde ho nečekáme

Co když jsme se ztratili v množství? Co když skutečné naplnění nepramení z toho, kolik toho máme, ale z toho, jak hluboce žijeme?

Řada výzkumů potvrzuje, že štěstí není tolik spojené s majetkem nebo výkony, ale s kvalitou mezilidských vztahů, schopností vnímat přítomný okamžik a pocitem smyslu.

Například podle 80 let trvajícího výzkumu Harvardské univerzity (Harvard Study of Adult Development) je největším faktorem dlouhodobé spokojenosti kvalita blízkých vztahů – nikoli kariérní úspěch nebo materiální zajištění.

Co s tím? Cesta zpět k jednoduchosti

Nejde o to „zříct se všeho“ – ale o to najít míru. Znovu se naučit být vděčný, přítomný, klidný. Možná právě tím získáme víc, než bychom čekali.

Co může pomoct:

  • Digitální půst – zkus na pár hodin denně vypnout informační tok.
  • Vděčnost – napiš si každý den tři věci, za které jsi vděčný.
  • Minimalismus – méně věcí, více prostoru. Méně plánů, více dechu.
  • Autenticita – místo porovnávání zkus žít podle svých hodnot, ne podle očekávání okolí.

Možná už máme všechno. Ale chybí nám klid to vnímat.

Nepotřebujeme další aplikaci, produkt nebo „life hack“. Potřebujeme se znovu naučit zastavit, vnímat, ocenit. Ne jako oběť doby, ale jako vědomou volbu. Protože možná právě v té chvíli zjistíme, že to, co jsme hledali, už máme.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz