Advent pokračuje: Obálky č. 6–13 aneb když se na kalendáři podílí celá rodina

Adventní kalendář pro babičku se u nás nakonec proměnil ve společný rodinný projekt.
Manžel vyzvedl prázdný kalendář (obálky) a koupil čokoládové bonbony, mamka obstarala zdravotní punčochy a děti tvoří a tvoří.
A já to všechno skládám dohromady a občas do obálky přidám nějaký úkol na zavzpomínání, procvičení paměti nebo malý článeček.

Původně jsem si myslela, že ho budeme stavět společně, ale ukázalo se, že Vojtíšek žádnou pomoc nepotřebuje. Během pár minutek ho podle návodu postavil úplně sám.
Takže šestá obálka je nakonec čistě jeho dárek.

Do sedmé obálky jsme dali pár papírových vloček a jeden čokoládový bonbón ve vánočním obalu. Nenápadná kombinace, ale babičku určitě potěší obojí.

V osmé obálce je jednoduchá skládačka z kolíčků a špejle.
Vojtíšek k ní přidal vlastní kartičku se vzkazem, že si to s babičkou složí „koloběžku“.
(Původní návrh byla funkční zbraň. Adventní verze skládačky nakonec zvítězila.)

Do deváté obálky putovala kompresní punčocha.
Praktická, potřebná věc — taková, která sice nemá vánoční třpyt, ale zato má smysl.

Protože se do devítky vešla jen jedna, druhá polovina páru skončila v desítce.

Madlenka nakreslila sněhuláka a vánoční stromeček.
Její obrázky jsou přesné a srozumitelné — žádné experimenty, prostě vánoční klasika, která babičce udělá radost.

Vojtíšek začal kreslit obyčejný strom. Jenže se mu nepovedl tvar, chvíli ho studoval… a pak oznámil, že mu to připomíná beranici. A tak vznikl „strom s beranicí a šálou“ v Minecraft stylu.

Poprvé také úplně sám napsal popisek, co na obrázku je — a věřím, že babičku to potěší ještě víc než samotný obrázek.

Chudák jen netuší, že před babičkami se v prosinci zásadně nemluví o teplém oblečení. Teď reálně hrozí, že babička někoho přesvědčí, aby mu pod stromeček pořídil beranici. 😄

Do třinácté obálky jsme dali tři malé vánoční čokoládky. Protože mlsat je potřeba v každém věku. :-)