Článek
Můj poslední mimotělní zážitek byl dost znepokojující.. sen(?).. kouřím v kotelně, v noci, nervy nadranc, že se nám záchrana planety moc nedaří, a najednou se brutálně rozkašlu, pocítím bolest u srdce a skácím se k zemi. Já duše se vytělesním a „letím“ do ložnice…
Burcuji mého muže.. miláčku, miláčku, vzbuď se, prosím, pomoc… ale dotknout se nemohu, jsem duch-duše.. Marně ho zkouším vzbudit, aby šel do kotelny křísit můj organismus.. No, tak teda letím pryč, oknem jsem chtěla pryč, ale nešlo to..
Pak jsem procitla, byla jsem živá v posteli, on vedle mne v klidu. Tak jsem byla z toho rozrušená, jak to bylo živé, že jsem si šla do kotelny zakouřit…
Mimotělních zážitků jsem měla již mnoho. Tuším, od roku devatenáct se mi TO děje, občas. Je to vždy nádherný úlet, a to doslova. Když se duše vytělesní, je to nádherná svoboda, to vám povím, já jsem to již popisovala a dokument předala tomu profesorovi z psychiatrie, již před léty jsem mu o tom říkala a psala… hare krišna, krišna hare. Dnes jsem s ním vedla docela produktivní rozhovor…
Budu teď končit, ačkoliv bych se nejradši rozepsala a rozlétla do širého kraje.. Je klidná noc, milý deníčku a nevím už co tady ještě dělám…
Jenom chtěla bych ještě dodat, prosím nekamenujte mne za to, že se snažím něco lidstvu sdělit s cigaretou v ruce, vím, že je to hnus, jako bych živila Satana, aby byl k provinilcům některým pak shovívavější, než jak to bylo za nás, když naše duše byly mladé..
