Článek
Lituji všechny rodiče, kterým se narodí nějak „nepovedené“ dítě. V našem případě je to fakt velký nápor na psychiku, s takovým člověkem být. Je zapotřebí notná dávka trpělivosti a nervů na uzdě. Já jsem psychicky velice odolná, ale teď potřebuju hlavně klid. Starám se ještě o nemocnou matku, která má taky problém v hlavě, taky vyžaduje super dávku trpělivosti a psychické odolnosti a já mám papíry na hlavu, protože se snažím zachránit planetu a doma potřebuju mít klid. Takže Teď relaxuji, dala jsem si dýmku míru s tou magickou bylinkou a pomalu se dostávám do pohody. Slunko svítí, vše je v plném květu, včera mne můj milý políbil pod třešní i pod jabloní a před chvílí jsme si volali, je v práci. On ví, jak to mám těžké s mojí hlavou a ví, jak to mám těžké s mojí mámou… a teď ještě ten jeho kluk. Je to prokletí.
Jsou to zkoušky osudu, všechno co se mi děje. Asi dostanu svatozář. Asi jo. Měla jsem další mimotělní zážitek, zrovna o Valpuržině noci. Teda už nad ránem, už bylo světlo, když jsem já duše vylétla z těla. Chvíli jsem si jen tak poletovala po okolí a užívala si svobodu. Pak jsem projevila přání myšlenkou, že bych v tom astrálním světě chtěla někoho potkat. A hned jsem se ocitla v jiné dimenzi, kde byla spousta lidí-duchů, jako jsem v té chvíli byla já. Byli tam samé usměvavé a šťastné tváře cizích lidí, nikoho jsem tam neznala, ale připadala jsem si mezi nimi jako někde na fesťáku. Všichni se dobře bavili. Pak mě jeden duch oslovil - ahoj, neboj, jednou tady taky budeš moci být s námi… a právě říkal něco o svatozáři, která prý obklopuje moji postavu… Byl to fantastický zážitek, já opravdu byla na návštěvě na onom světě.
Jinak čekáme ještě kůzlátka, Viktorie bude rodit, myslím, už brzy. Dochází seno, je sucho, tráva moc neroste. Na to, že za necelé dva měsíce má být senoseč, tak to je nějaký krátký. Asi bude letos málo sena. Chodím s kosou a kolečkem k sousedovi na zelené pro kozy, králíky, morčata, kupodivu tam je tráva vyšší. Snad příští týden zaprší.
Války jsem teď nesledovala, Hormuz stále zavřený, Ukrajina v teroru a mně se zavírají oči únavou, jen na toto nevyřešené globální téma pomyslím…radši nic. Bylo 15:15, můj čas narození, tak si asi otevřu pivo a půjdu relaxovat ven do stínu tisových keřů pod Sluníčko… Měla jsem náročné dny, tak dnes dovolenkuji. Mějte se hezky.
