Článek
Ještě bych se tedy vrátila k těm mimotělním zážitkům, co jsem minule nakousla.. Já duše se občas vytělesním a lítám si svobodně. Když se mi to stalo poprvé, byla jsem z toho úplně v šoku. Bylo to odpoledne, tuším v létě roku 2019. Ležela jsem na gauči v pokoji, byla jsem vzhůru, nespala jsem, to vím jistě a najednou jsem se jako duše s plným vědomím dostala z těla ven. Tenkrát poprvé to byl zběsilý výlet, já duše jsem lítala po pokoji jak torpédo, narážela jsem do zdí, do stropu, bylo to všechno hrozně rychlé… viděla jsem od stropu své tělo ležící na lůžku a vše v pokoji bylo reálné… potom po chvíli, když jsem se trochu zkoncentrovala, jsem se odvážila vylétnout ven oknem, prolétla jsem se po dvorku a dál k sousedům na dvůr… byla to nádherná svoboda, ale také strach z nového, tak jsem se vrátila do pokoje a najednou to skončilo. Najednou jsem byla zpátky v těle. Celé to trvalo asi pět, sedm minut. Tenkrát jsem vůbec nic nevěděla o Astrálním cestování, o vytělesňování.
Od té doby jsem měla mimotělních zážitků docela dost. Začala jsem vyhledávat informace o tomto, něco jsem si načetla, poslechla nějaké přednášky… Děje se mi to samo od sebe, neumím to ovládat jako jiní astrální cestovatelé, nebo šamani či mniši z Východu.. ti se prý umí vytělesnit cíleně. Já to poznám až těsně před tím, že mám takovou podivnou závrať, zamotá se mi trochu hlava, ač ležím v posteli.
Stalo se mi to dokonce i když jsem byla zavřená v blázinci. Prali tam do mně různý prášky a injekce ve snaze „léčit moji duši“. Haha, stejně jsem jim jednou večer frnkla, můj zesnulý táta mne tam „vyzvedl“ a vzal do jeho dimenze. Najednou jsem se s ním ocitla u nás doma, v jeho pokoji jsme byli a povídali si, o tom, jak to mám v tomhle našem světě těžké… a pak, aby mě potěšil, mi ukázal něco z budoucnosti. Pamatuju si, jak mi doslova řekl - "já jsem se dovolil Slunka a něco ti ukážu"…
A něco mi ukázal, něco z mojí z budoucnosti. Nechci to prozrazovat celé, ale ta budoucnost, kterou jsem tehdy viděla, se teď doopravdy rýsuje dobře.
A proto jsem tak strašně moc silně věřící a nemám už ze smrti strach. Miluju život, miluju naši Přírodu, všechna zvířata a některé lidi taky mám ráda… Vážím si toho, že tady mohu ještě chvíli pobýt a učit se. A pak, až umřu, vím co s tím…
