Článek
Letos je tedy náramná zima, tady u nás. Všechno je jak má být, jako kdysi bylo. Morana vládne a dělá to dobře. Taky už jsem si sice včera posteskla, že už by mohlo být jaro, ale při pohledu na kalendář - ještě je dost času. Tu moji představitelku Morany, vyrobenou ze staré vařečky, oděnou do šatů z bílého plátna, ozdobenou korálky z šípků, žaludů a jeřabin, kterou jsem vytáhla v prosinci (…a začala zima a první sníh), tak tu mohu uložit zpátky do krabice vystlané lučním kvítím až v průběhu března. Dochází nám dřevo na topení, musím objednat příští týden.
Dnes jsem měla nádherný zážitek s dravcem. Seděla jsem v kanceláři a pila kafe, vždycky přitom koukám z okna na krmítka. Jak tam ptáčkové lítají pro slunečnici, ořechy či lojovou kouli… a v tom, kde se vzal, tu se vzal - krahujec, drapnul jednoho vyžranýho vrabčáka a přistál s ním ve sněhu na zem. Tam čekal asi minutu, vrabce pevně tisknul v drápech, než vypustí duši. V tu chvíli se ostatní ptáčkové ukryli v tújích, jen jeden brhlík zůstal na krmítku a jako by zamrzl. Ani se nepohnul, byl jako socha… po chvíli krahujec odlétl s tučnou kořistí, ale ten brhlíček se dále nehýbal, byl z toho v šoku. Až když jsem vyšla ven tak se odvážil pohnout a uletěl taky. Byl to kouzelný okamžik.
Dravci a šelmy to nemají s námi lidmi v naší přírodě vůbec jednoduché. Proto když se nám v minulých letech vylíhli a dožili dospělosti nějací kohoutci, darovala jsem je hladovým dravcům. Kohoutka jsem usmrtila a odnesla na louku, pole. Pak jsem taky sledovala z okna dalekohledem, jak se tam krmí třeba káně, jestřáb a jednou dokonce snad orel nebo něco děsně velkého jsem pozorovala, nevím přesně. V loni se nám vyklubal jenom jeden kohoutek. Musím ho nechat, protože jeho otec Billy je už postarší, tak aby byl jeho nástupcem. Máme však nějaké staré vynešené slípky. Ty já nikdy nezabíjím, nechávám je v klidu dožít, mně taky nikdo nevraždí jen proto, že nejsem produktivní. Už jsem říkala partnerovi, aby zabil aspoň dvě (já fakt nemůžu) pro ty dravce, ale ještě k tomu nedošlo. Jinak jestřábi si občas u nás uloví slípku klidně i přes léto, vloni asi dvě. Je málo potravy v polích…
Jinak byl dnes pohodový den, teď přijel miláček z práce, musím se jít o něj postarat, je vymrzlý, dělá venku… a posbírat vajíčka jsem zapomněla, slepičky snášejí i v tomhle počasí, což je taky trochu neobvyklé. Obvykle přes zimu pauzírují a vajec je málo… že by ta karma?
