Článek
Cyklisté očima mimozemštana Ermetela Schaltera
Kapitola první - Samečci jsou bojovní, ale nemají mozek
Prolog. Náš mimozemšťan není ten zelený odporňák, u kterého ale stejně všechno objednáte. Ten náš je z Planety Šupiter a jeho úkolem je pozorovat okolní planety vhodné pro život jeho vlastní mimozemské rasy. Pozoruje nás už skoro půl století, takže o nás leccos už ví. A ještě víc toho neví a nechápe, nicméně pojďme se podívat, co zachytil ohledně cyklistů na silnici.
Na silnicích je možné potkat motoristy, cyklisty a také ještě občas ty uplně pomalé, těm se říká chodci. Motoristé vydávají určitý hluk. Různě nahlas. Jsou i tací, kteří nehlučí, ale jen bzučí, to jsou elektro nemotoro motoristi. Nejsou slyšet, ale také jedou dopředu a mají metalízu.
Cyklisté nedělají hluk, jezdí o poznání pomaleji než motoristé a jsou křehcí, takový jako bez krunýře. Vlastně nechápu, co ti cyklisté na té silnici vůbec dělají, když spadnou, tak se většinou zle pomlátí. Teče z nich malinovka, bolestivě u toho úpí, občas, když se nemohou ani zvednout, je odvezou houkající motoristé s modrým světlem.
Cyklisté jsou často oblečeni v různobarevných prezervativech, ačkoliv nepředpokládají cestou koitus se známými nebo neznámými spolu cyklisty. Ti prezervovaní cyklisté jsou většinou samečci. Sice se píše, že je to půl na půl, ale ta půlka těch samečků je výrazně větší, taková spíše devadesátiprocentina. Samečci jsou někdy velmi legrační, oni spolu jako bojují, pozorovat to z velína je pro mě opravdu zábavné. Díky našim technologiím z Planety Šupiter dokážu číst veškerá biologická data, o to víc jejich chování nechápu.
Dovolte mi uvést jednu situaci, která se donekonečna opakuje a to po celé té jejich modré planetě, bez ohledu na stáří těch samečků, jejich barvu kůže nebo sociální postavení (jak drahé mají auto, dům a kolik je stojí měsíčně jejich žena a další, neoficiální ženy).
Přibližuje-li se totiž sameček v lycře B zezadu k samečkovi v lycře A, postupně začne přidávat, jeho tepová frekvence se výrazně zvyšuje, až dosahuje takových hodnot, které mohou být pro daného samečka fatální, ten na to ale nehledí, fascinace dojetím samečka A vlastně popírá pud sebezáchovy samečka B, který generuje nesmyslné watty, které neodpovídají jeho fyzické kondici ani věku, jeho tělo se bouří, vzpíná, hrozí spadnutím do nouzového režimu. Pak sameček B samečka A dojede.
Místo toho, aby okamžitě zastavil a pokusil se zábranit kolapsu celého organismu, stane se něco neskutečného. Sameček B i za cenu totální destrukce své fyzické schránky ještě zrychlí, aby samečkovi A ukázal záda. Navíc se u toho snaží tvářit tak, jako by právě neumíral, což se fakticky děje, snaží se nastolit pocit, že je naprosto v klidu a že se vůbec pro současný výkon nemusí namáhat. Aby pocit klamu dokonal, tak při vlastním předjíždění samečka A zadrží dech. Poté, co sameček B jede chvíli špic, musí neprodleně změnit směr, jeho organismus je na pokraji totálního vysílení, nicméně z nějakého mě nepochopitelného důvodu nechce sameček B, aby jeho kolaps byl zaznamenán samečkem A. Proto sameček B prudce odbočí, stále drží nepřiměřenou rychlost, jeho organismus směřuje k totální neuspořádanosti, entropická hodnota 1,0 se kriticky blíží. Až poté, co si je sameček B naprosto jistý, že sameček A již nepokračuje v jeho trajektorii, zastavuje.
Tma před očima, mělký, ale zrychlený dech, nohy se podlamují, z koutků úst vytékají bublající sliny, stehenní a lýtkové svaly zaplavují nepravidelné výboje elektrického proudu (pozemšťansky se jedná o "křeče"), došlo k totálnímu přetížení sítě, kyselina mléčná je všude a odbourávat se bude dlouhé dny, pokud tedy jedinec vůbec svůj nelogický hazard přežije. Sameček B je dále na pokraji smrti, organismus už je zcela mimo kontrolu, je den, ale jemu se před očima zobrazují hvězdy, mléčná a autodráha. Sameček B vidí sám sebe opouštět své vlastní tělo, jeho duše se vzdaluje a stoupá k nebi…
Najednou se pomalu začne rozsjasňovat, svět znovu dostává své kontury, obrysy jsou jasnější a svět se vrací. Sameček B zběsile sahá do zadní kapsy svého lycra short sleeve jersey, tahá z něj mluvící černou tabulku, za kterou každý rok utratí polovinu svého čistého měsíčního příjmu, překotně se dívá na oranžovou aplikaci s dvěma trojúhelníky, v jeho krabičce to má název Strava, kliká na segment, ano, je na 18263333836. místě na tomto segmentu…
Samečkovi B se dostává do tváře vítězný úsměv, fyzicky to není možné, ale jeho aura se již zvětšila na 4 m a stále roste… Sameček B dělá screenshot a začíná ho sdílet s mnoha dalšími samci, kteří mají ve svém Whatsap profilu podobné profilové fotky, vždy v helmě a slunečních brýlích, je to vlastně taková sekta.
Toto chování samců v neforemných gumových oblečcích zkoumám již dlouho a stále nemohu pochopit, moje aktuální otázky:
- Proč samci používájí tak dehonestující oblečení, které ukazuje ne zrovna lichotivé křivky jejich odumírajícího těla?
- Proč se sameček raduje z výkonu, který ho málem zabil, když stejně dosáhl umístění až na 18263333836. místě?
- Co je důvodem takového projevu primitivní retardace u dospělých samců ? Výchova, testosteron, pocit méněcennosti, duševní nemoc?
- Proč někteří samci riskují svojí vlastní přeměnu na samolepku nalepenou na masku nákladního vozu jedoucího v protisměru?
- Proč starší samci zatěžují nadproporčně rodinné rozpočty nákupem dalšího vybavení, které nepotřebují a které je nezrychlí? I za cenu, že jejich nejužší družiny (nazývají to rodina) budou trpět nedostatkem, hladomorem, děti nebudou mít hračky a jíst se bude ohřátá hlína ze sousedova pozemku ?
Těch otázek je mnoho, můj výzkum je v zásadě stále v ranné fázi. V příští zprávě na centrálu se zaměřím na interakci skupiny cyklista a skupiny motorista, to je také velmi zajímavé.
