Článek
Nebojte se vážení, na obrázku není mimozemšťan. Jedná se o prachobyčejný kokosový ořech. Mnohaletým vědeckým bádáním byla u tohoto populárního plodu zjištěna převratná skutečnost. Potkal jsem za život desítky lidí, kteří dokonce ani v pokročilém věku netuší jak se dostat do ochlupeného otvoru a vychutnat si tak lahodný nektar z nitra kokosového ořechu. Mladší ročníky pak o proražení zmíněného otvoru netuší téměř nic.
Po všech těch nezdarech a prvních perforacích, kterých jsem byl mnohokráte svědkem, mi nezbývá než ukázat světu, kterak se k nektaru dopídit a prsty si při tom nezlomit. Jak je z obrázku patrno, kokosový ořech má tři vstupní otvory. Z čehož dva jsou pouze zdánlivé. Také se dají použít, ale pro náš záměr zmocnit se lahodného nektaru nejsou ideální. Obvykle jsou poměrně neprostupné. A jejich dobývání končí odřeninou, nalomenými prsty či jinou pohmožděninou. Své síly tedy soustřeďme na opelichanou proláklinu, která se už při prvním ohledání jeví jako největší. Při šťouchání ukazováčkem bývá měkká a poddajná.
Pro perforaci budeme potřebovat čajovou lžičku. Ale ne ledajakou lžičku. Výzkumy ukázaly, že nejlepší lžička je ta, jejíž rukojeť je co nejvíce zašpičatělá. Chlupatý plod uchopíme do levé ruky a pravou rukou tlačíme do otvoru. Respektive tlačíme špičatou rukojetí, nejlépe nerezové lžičky do nejpoddanějšího ze třech otvorů. A vrtákovými pohyby zápěstí se snažíme dostat co nejhlouběji. Začátky bývají těžké, ale i ti nejodolnější opelichanci nakonec povolí. Kroutivými pohyby pak v ořechu snadno zhotovíme poměrně slušně vypadající otvor. Obvykle o průměru 5 až 8 mm. Ořech postavíme otvorem na sklenici o nominálním obsahu nejméně 2 decilitry. Nektar za tichého bublání vyteče do sklenice zhruba během jedné minuty. (příští článek: Jak ochutit nektar z otvoru)
