Článek
Lednová valorizace slibovala finanční úlevu. Na účtech mnoha seniorů ale přistály spíše drobné. Zjistěte, jak stát přepsal pravidla a proč váš soused dostal přidáno víc.
Každý rok v lednu vnímám ve svém okolí naprosto stejné očekávání. Senioři napjatě sledují zprávy a doufají ve štědřejší příspěvek na rostoucí ceny energií nebo drahé léky. Letošní navýšení penzí ale připomíná spíše kosmetickou úpravu než skutečnou finanční injekci. Stát sice rozeslal peníze navíc všem, ale nůžky mezi jednotlivými skupinami se rozevřely mnohem víc než v minulosti. Běžnému rozpočtu těch pár stovek měsíčně životní úroveň nijak radikálně nezlepší, zvláště když platíte nájem a občas rádi koupíte nějakou drobnost vnoučatům.
Změna se dotkla naprosto všech vyplácených důchodů bez výjimky. Nahoru zamířily starobní penze i všechny tři stupně invalidních a pozůstalostních dávek. Vše proběhlo zcela automaticky bez nutnosti obíhat úřady nebo vyplňovat papíry. Podle zástupců ministerstva celý systém zkrátka jen reaguje na zpomalující inflaci a mírnější růst mezd.
Celý výpočet stojí na dvou základních pilířích a na nich lze krásně ilustrovat tvrdé fungování státní pokladny. Prvním z nich je solidární základní výměra. Ta je pro všechny naprosto stejná bez ohledu na to, kolik jste v mládí vydělávali. Letos se tato pevná část zvedla o 240 korun na konečných 4 900 korun měsíčně. Druhou polovinu tvoří procentní výměra odvozená od odpracovaných let a výše vaší původní výplaty. Tato čistě zásluhová složka letos narostla o necelá tři procenta, přesně o 2,6 procenta. Průměrný starobní důchod se tak po novoročním přepočtu přehoupl zhruba na 21 800 korun měsíčně.
Někdo pochopitelně bere více a jiný zase o něco méně. Lidé často mylně očekávají stoprocentní dorovnání veškerého zdražování, ale matematický algoritmus funguje striktně a bez emocí. Bohatším důchodcům procentní navýšení logicky přihodí více peněz, zatímco ti s nižším základem zkrátka ostrouhají. Přesně proto mohou dva sousedé ze stejné ulice dostat naprosto odlišné peníze.
Zcela specifickou kapitolou jsou pak lidé v dřívější penzi. Pokud úřady někomu přikleply předčasný důchod od roku 2023, spadl automaticky do mnohem přísnějšího režimu. Těmto lidem stát letos přidal pouze zmíněných 240 korun k základní výměře. Zásluhová část se jim podle nových pravidel vůbec nezvyšuje a úředníci ji zmrazili až do dosažení řádného věku pro odchod na odpočinek.
Zvažujete právě vy dobrovolný dřívější odchod z pracovního procesu? Jde o naprosto klíčové rozhodnutí, které vyžaduje chladnou hlavu a kalkulačku v ruce. Přežijete s úsporami slabší roky bez pořádné valorizace? Zvládnete nečekané výdaje za opravu spotřebičů, když vám penze skokově neporoste?
Od roku 2026 navíc začala platit jedna zásadní a pozitivní novinka pro lidi s velmi nízkými příjmy nebo přerušovanou kariérou. Nejnižší možná starobní penze teď musí dosahovat dvaceti procent průměrné mzdy. V řeči čísel to znamená přesně 9 800 korun každý měsíc. Úřady tuto sumu poskládaly z oné základní složky a stejně vysoké minimální procentní části, takže se chudším seniorům důchod dorovnal naprosto sám.
Často slýchám obavy, že si o toto dorovnání musíte speciálně říct. Omyl, vše proběhlo plně v režii státu. Změnil se ovšem způsob, jakým Česká správa sociálního zabezpečení s lidmi komunikuje. Tradiční papírové oznámení do schránky už úředníci automaticky nerozesílají. Své výpočty najdete primárně v datové schránce nebo na ePortálu sociální správy. O klasický dopis musíte úřad výslovně požádat nebo si ho nechat bezplatně vytisknout na pobočce. Mnoho starších ročníků to vnímá jako zbytečnou komplikaci, ale jde o nezvratný trend přesunu na internet. Letošní přidávání tak spíše látá díry v systému, než aby přineslo blahobyt, a proto se vyplatí bedlivě sledovat pravidla vaší konkrétní důchodové kategorie.
Zdroje: idnes.cz, e15.cz, byznystredy.cz
