Hlavní obsah

Snacha mě požádala o recepty po babičce. Za 3 měsíce je prodávala jako vlastní e-book za 349 korun

Foto: magnific

Když mě snacha požádala, jestli bych jí nemohla sepsat staré rodinné recepty, měla jsem obrovskou radost. Celý život ráda vařím a některé postupy se v naší rodině předávají už několik generací.

Článek

Je mi šestašedesát let a vaření patří k mým největším koníčkům. Nikdy jsem nepracovala jako kuchařka, ale už od mládí jsem ráda trávila čas v kuchyni. Maminka mě naučila připravovat domácí knedlíky, omáčky, koláče i několik starých jídel, která se dnes už příliš nevaří. Po babičce mi zůstal sešit s ručně psanými recepty, ve kterém jsou některé stránky zažloutlé a několik poznámek je sotva čitelných. Vždycky jsem si říkala, že bych ho jednou měla přepsat, aby se rodinné postupy neztratily.

Moje snacha Petra se poslední dva roky věnuje tvorbě obsahu na internetu. Má vlastní profil, kde sdílí fotografie domácnosti, jednoduché recepty a různé tipy pro rodiny. Zpočátku to byl její koníček, ale postupně začala spolupracovat s několika firmami a přemýšlet o vlastních produktech. Vždycky jsem ji podporovala, protože mi připadalo hezké, že se snaží vybudovat něco vlastního. Když přijela na návštěvu, často fotografovala jídlo, které jsem připravila, a několikrát se mě ptala na postupy.

Jednoho dne mi řekla, že by bylo krásné, kdybychom vytvořily malou rodinnou kuchařku. Prý by ji mohla vytisknout pro naše děti a vnoučata, aby měly jednou všechny recepty pohromadě. Nápad se mi okamžitě zalíbil. Souhlasila jsem, že sepíšu co nejvíc postupů, které znám, a doplním je o vzpomínky na maminku a babičku.

Několik týdnů jsem seděla nad starými sešity

Začala jsem procházet svoje poznámky. Některé recepty jsem měla napsané jen velmi stručně, protože jsem je připravovala tolik let, že jsem přesné množství surovin znala zpaměti. Rozhodla jsem se proto všechno poctivě přepsat, zvážit jednotlivé ingredience a doplnit postupy tak, aby podle nich dokázal vařit také člověk, který jídlo nikdy nepřipravoval.

Postupně jsem sepsala čtyřicet receptů. Byly mezi nimi domácí koláče, staročeské polévky, několik druhů cukroví, omáčky i jednoduchá jídla, která připravovala moje babička. Některé recepty jsem musela několikrát vyzkoušet, protože jsem chtěla mít jistotu, že budou fungovat také při přesném dodržení postupu. Snacha si ke mně občas přijela jídlo vyfotografovat a já jsem měla radost, že se nám společná kuchařka postupně daří.

Když jsem měla všechno hotové, poslala jsem Petře dokument s recepty a několika krátkými vzpomínkami. Poděkovala mi a řekla, že všechno graficky upraví. Potom se o kuchařce několik týdnů nemluvilo. Předpokládala jsem, že má hodně práce a že se k ní vrátí, až bude mít čas.

Kamarádka mi poslala odkaz, který mě překvapil

Jednoho odpoledne mi zavolala kamarádka, která také ráda peče. Zeptala se, jestli jsem náhodou nevydala kuchařku, protože na internetu objevila několik receptů, které ode mě znala. Potom mi poslala odkaz na stránku, kde Petra nabízela elektronickou knihu s názvem Rodinné recepty, které se dědí po generace.

Když jsem stránku otevřela, okamžitě jsem poznala fotografie jídel, která jsem připravovala v naší kuchyni. Pod nimi byl popis kuchařky, která obsahovala čtyřicet tradičních receptů. Cena byla 349 korun. Petra na stránce vysvětlovala, že jde o její osobní sbírku oblíbených rodinných jídel, kterou sestavila na základě vlastních zkušeností.

Nejdřív jsem si myslela, že mi chtěla připravit překvapení a že mi o projektu jen zapomněla říct. Když jsem si ale stáhla ukázku, poznala jsem nejen samotné recepty, ale také svoje vlastní věty. Dokonce tam byla vzpomínka na babičku, která před pečením vždycky pokládala těsto ke kamnům, aby lépe vykynulo. Petra tuto vzpomínku ponechala v textu, ale napsala ji tak, jako by patřila do jejího vlastního dětství.

Snacha tvrdila, že z receptů vytvořila úplně nový produkt

Ještě ten večer jsem Petře zavolala. Zeptala jsem se jí, proč moje recepty prodává na internetu, když jsme se domluvily, že připravíme rodinnou kuchařku pro děti a vnoučata. Odpověděla, že se rozhodla projekt trochu rozšířit. Podle ní by byla škoda nechat tak krásné recepty jen v rodině, když o podobný obsah mají zájem stovky lidí.

Zeptala jsem se, proč mi o tom neřekla a proč u kuchařky není nikde uvedeno, odkud recepty pocházejí. Petra mi vysvětlila, že se postarala o fotografie, grafiku, prodejní stránku i propagaci, a proto považuje výslednou kuchařku za svůj produkt. Prý samotné recepty nejsou nic, co by se nedalo najít jinde.

„Vždyť ty recepty přece zná spousta lidí. Já jsem z nich udělala něco, za co jsou ostatní ochotní zaplatit,“ řekla mi. Připomněla jsem jí, že jsem několik týdnů přepisovala staré postupy, zkoušela jednotlivá jídla a doplňovala svoje osobní vzpomínky. Nevadilo mi, že chce vytvořit podnikání. Vadilo mi, že použila moji práci úplně jiným způsobem, než na kterém jsme se domluvily.

Když jsem se zeptala, kolik už kuchařek prodala, nejdřív odmítala odpovědět. Nakonec přiznala, že měla několik desítek objednávek a že se jí produkt prodává poměrně dobře. Tvrdila, že z peněz musí ještě zaplatit reklamu a další náklady, takže rozhodně nejde o žádné velké bohatství.

Nejvíc mě mrzelo, že ze společné rodinné vzpomínky udělala obchod beze mě

O celé věci jsem řekla synovi. Ten byl překvapený, protože si myslel, že jsem s prodejem souhlasila. Petra mu totiž vyprávěla, že jsme kuchařku připravovaly společně a že mám radost, že se dostává k dalším lidem. Když zjistil, že jsem o prodeji vůbec nevěděla, uznal, že jsme si měli všichni předem jasně říct, jak bude projekt fungovat.

Se snachou jsme si nakonec sedly a promluvily si o tom, co jsem původně očekávala a co chtěla udělat ona. Petra přiznala, že se bála, že bych jí prodej zakázala, kdyby mi to řekla předem. Proto se rozhodla kuchařku nejdřív vydat a celou věc řešit až potom. Vysvětlila jsem jí, že právě tím ztratila moji důvěru.

Nakonec jsme se domluvily, že v prodejní stránce i samotné knize jasně uvede, že recepty a rodinné vzpomínky pocházejí ode mě. Zároveň jsme si stanovily pravidla pro další používání mých textů a finanční vyrovnání za dosavadní prodej. Petra také připravila několik tištěných výtisků, které jsme původně chtěly věnovat rodině.

Dnes máme doma krásnou kuchařku s fotografiemi a čtyřiceti recepty. Když ji otevřu, mám radost, že se naše staré rodinné postupy podařilo zachovat. Přesto mě celá situace stále trochu mrzí. Ne proto, že by moje recepty četli cizí lidé, ale protože jsem je sepisovala s představou, že společně vytvoříme dárek pro naši rodinu.

Nedávno se mě Petra zeptala, jestli bych nechtěla připravit pokračování. Prý by se dobře prodávala také kuchařka s vánočním cukrovím. Odpověděla jsem, že o tom mohu přemýšlet, ale tentokrát chci všechno domluvit předem. A že pokud se moje babiččiny recepty budou prodávat za 349 korun, ráda bych o tom věděla dřív než moje kamarádka, která na ně náhodou narazí při hledání něčeho dobrého k nedělní kávě.

Zdroj: autorský text

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz