Hlavní obsah

Ženě na benzínce jsem dala 500 Kč na cestu. Za měsíc tam stejnou historku vyprávěla jinému řidiči

Foto: magnific

Když mě na čerpací stanici oslovila mladá žena, která tvrdila, že jí přestala fungovat platební karta a nemá dost benzínu na cestu domů, bylo mi jí líto. Vypadala unaveně, v autě měla dětskou sedačku a slibovala, že mi peníze ještě večer pošle.

Článek

Bylo páteční odpoledne a já jsem se vracela z návštěvy od sestry. Čekala mě ještě necelá hodina cesty a potřebovala jsem natankovat. Na menší čerpací stanici u hlavní silnice jsem se zastavila už několikrát, protože tam bývá klid a mají dobrou kávu. Když jsem zaparkovala a šla zaplatit, všimla jsem si mladé ženy, která stála vedle staršího osobního auta a nervózně telefonovala. Mohlo jí být kolem třiceti let. Měla sportovní bundu, vlasy stažené do culíku a vypadala, jako by právě řešila nějaký nepříjemný problém.

Když jsem vycházela z prodejny, oslovila mě. Omluvila se, že obtěžuje, a vysvětlila mi, že se vrací od rodičů domů. Údajně jí přestala fungovat platební karta, nemá u sebe hotovost a v nádrži jí zbývá jen minimum benzínu. Tvrdila, že už zkoušela volat manželovi, ale ten je momentálně v práci a nemůže jí pomoci. Zeptala se, jestli bych jí nepůjčila pět set korun, které mi ještě večer převede na účet. Ukázala mi dokonce telefon, na kterém měla otevřenou bankovní aplikaci s chybovým oznámením.

Připomněla mi situaci, do které se může dostat každý

Nejdřív jsem váhala. Pět set korun pro mě není úplně zanedbatelná částka a sama jsem měla ještě před sebou cestu domů. Jenže žena působila opravdu rozrušeně. Vyprávěla, že doma má malé dítě a že se potřebuje co nejrychleji vrátit. V autě skutečně byla dětská sedačka a na zadním sedadle ležela taška s hračkami. Napadlo mě, že i mně se někdy může stát, že mi přestane fungovat karta nebo zapomenu peněženku.

Nakonec jsem vytáhla pětistovku a podala jí ji. Žena mi několikrát poděkovala a nabídla, že si zapíše moje číslo účtu. Nadiktovala jsem jí ho a ona si ho uložila do telefonu. Dokonce mi ukázala svoje jméno v bankovní aplikaci, abych věděla, komu peníze půjčuji. Přišlo mi to jako dostatečné ujištění. Rozloučily jsme se a já pokračovala domů.

Večer jsem se podívala na účet, ale žádná platba nepřišla. Předpokládala jsem, že žena stále řeší problém s bankou. Další den také nic. Po týdnu už jsem začínala mít pocit, že se peníze pravděpodobně nevrátí. Neměla jsem na ni žádný kontakt, protože si číslo účtu zapisovala pouze ona, a tak jsem celou věc nechala být. Manželovi jsem o tom řekla až po několika dnech. Jen pokrčil rameny a poznamenal, že jsem možná naletěla, ale že už s tím nejspíš nic neudělám.

Po měsíci jsem uslyšela úplně stejná slova

Asi o čtyři týdny později jsem znovu jela stejnou trasou. Potřebovala jsem kávu a rozhodla se zastavit na obvyklé čerpací stanici. Když jsem vystoupila z auta, všimla jsem si ženy, která stála vedle jiného řidiče a něco mu vysvětlovala. Zpočátku jsem jí nevěnovala pozornost. Potom jsem ale zaslechla, že jí přestala fungovat karta a že potřebuje půjčit peníze na benzín. Otočila jsem se a okamžitě ji poznala.

Byla to stejná žena, které jsem před měsícem půjčila pět set korun. Tentokrát stála u jiného auta a mluvila s pánem, který mohl být přibližně v mém věku. Muž už vytahoval peněženku, když jsem k nim přišla. Zeptala jsem se ženy, jestli si mě pamatuje. Znejistěla, ale potom odpověděla, že ne. Připomněla jsem jí naše předchozí setkání a pět set korun, které mi slíbila vrátit. Několik vteřin mlčela a potom řekla, že si mě možná s někým pletu.

Muž vedle ní se překvapeně podíval nejdřív na mě a potom na ni. Vysvětlila jsem mu, že jsem této ženě před měsícem na stejném místě půjčila peníze na benzín a že mi dosud nepřišla žádná platba. Neřekla jsem mu, co má udělat. Jen jsem chtěla, aby věděl, že jsem už stejný příběh jednou slyšela.

Žena se rozzlobila. Tvrdila, že ji neprávem obviňuji a že jí skutečně nefunguje karta. Když jsem jí připomněla, že před měsícem slibovala peníze vrátit ještě tentýž večer, odpověděla, že měla složitou osobní situaci a zapomněla na to. Potom rychle nastoupila do auta a odjela. Pán, kterého před chvílí oslovila, si schoval peněženku a poděkoval mi.

Peníze jsem už nikdy neviděla

Po návratu domů jsem přemýšlela, jestli šlo skutečně o promyšlený způsob, jak získávat peníze od cizích lidí. Nemohu to s jistotou vědět. Možná žena opravdu měla finanční problémy a opakovaně se dostávala do podobných situací. Jenže stejná historka, stejné místo a stejná požadovaná částka ve mně vyvolaly velké pochybnosti.

Když jsem o příhodě vyprávěla sestře, řekla mi, že příště nemám nikomu půjčovat hotovost. Připomněla jsem jí, že lidé se do skutečných problémů dostávají a někdy opravdu potřebují pomoc. Jen jsem se rozhodla, že pokud mě někdo příště požádá o peníze na benzín, raději mu nabídnu, že potřebné palivo zaplatím přímo u pokladny. Tak budu alespoň vědět, na co moje pomoc skutečně slouží.

Pět set korun mi žena nikdy nevrátila. Nejde o částku, která by mi zásadně změnila život, ale přesto mě celá příhoda mrzí. Ne proto, že jsem někomu pomohla. Mrzí mě možnost, že někdo využil obyčejnou lidskou ochotu a příběh o nefunkční kartě používal opakovaně. Od té doby se při podobných prosbách snažím být opatrnější. Pořád si ale myslím, že by byla škoda přestat pomáhat úplně jen kvůli jedné nepříjemné zkušenosti.

Zdroj: autorský text

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz