Článek
Před úsvitem: Írán očekává americkou odvetu
V noci na 8. ledna 2020 nepanoval v Íránu mír, přestože se na teheránském letišti Imáma Chomejního dál odbavovala civilní letadla. Pět dnů předtím zabil americký útok v Bagdádu íránského generála Kásima Solejmáního. Přibližně ve dvě hodiny ráno vyslal Írán jako odvetu balistické rakety proti základnám v Iráku, na nichž působili američtí vojáci.
V Teheránu se očekávala možná reakce Spojených států. Protivzdušná obrana byla uvedena do vysoké pohotovosti a západně od metropole zaujal postavení mobilní raketový komplet Tor-M1 patřící Íránským revolučním gardám. Právě přes oblast v jeho dosahu přitom vedla běžná odletová trasa z mezinárodního letiště.
Nejbezpečnějším řešením by bylo civilní provoz zastavit. Írán však většinu svého vzdušného prostoru neuzavřel a letecké společnosti před novým nebezpečím nevaroval. Před osudným Boeingem odletělo z letiště dalších devět spojů. Jedinou zvláštní pojistkou se stalo pravidlo, podle něhož musela starty civilních letadel schválit také armáda. Pozdější kanadská analýza označila rozhodnutí ponechat prostor otevřený a spoléhat na toto opatření za zásadně chybné.
06:12: Boeing startuje se souhlasem armády
Let Ukraine International Airlines PS752 měl zamířit do Kyjeva. Boeing 737-800 registrace UR-PSR vezl 167 cestujících a devět členů posádky. Jeho odlet se zdržel kvůli zavazadlům, která musela být vyložena, aby stroj nepřekročil maximální vzletovou hmotnost. Na tomto běžném provozním zpoždění vyšetřovatelé nenašli nic podezřelého.
V 05:51 požádala posádka o povolení ke spuštění motorů. Žádost prošla civilním řízením provozu i vojenským koordinačním centrem a o čtyři minuty později byla schválena. Boeing tedy nevzlétl tajně ani bez vědomí armády. Íránský systém mu nejprve dovolil odstartovat a krátce nato jej jiná část téhož systému označila za nepřítele.
V 06:12 se letoun odlepil od dráhy a začal stoupat severozápadním směrem. Jeho motory i další palubní systémy pracovaly normálně. Posádka dodržovala schválenou trasu, komunikovala s řízením a nevykonala nic neobvyklého. Radarový cíl se vzdaloval od letiště přesně tak, jak to před ním dělaly stovky jiných civilních letů.
06:14:39: Operátor odpaluje první raketu
Obsluha kompletu Tor-M1 však podle íránské verze špatně nastavila orientaci systému. Odchylka měla činit přibližně 105 stupňů. Boeing, který ve skutečnosti letěl od letiště, proto mohl na obrazovce vypadat jako objekt přibližující se od směru Iráku. V 06:13:56 jej operátor pravděpodobně zaměnil za přilétající střelu s plochou dráhou letu.
Íránská závěrečná zpráva tvrdí, že voják předal údaje o cíli koordinačnímu centru, zpráva se k němu však nedostala. Kanada uvedla, že tento pokus o spojení nedokázala nezávisle potvrdit. Operátor neobdržel povel, ale ani odpověď. V 06:14:39 vyhodnotil cíl jako hrozbu a vypálil.
Raketa potřebovala přibližně 17 sekund, aby se k Boeingu dostala. V 06:14:56 zaznamenal hlasový zapisovač silný krátký úder připomínající explozi a současně přestal pracovat zapisovač letových údajů. Bojová hlavice nemusela letadlo trefit přímo. Střely protivzdušné obrany explodují poblíž cíle a zasypou jej množstvím rychlých úlomků. Ty pronikly do trupu a poškodily důležité systémy.
Piloti pochopili, že se stalo něco mimořádného, a začali se snažit stroj ovládnout. Neměli však žádné varování před raketovým útokem a v kokpitu nemohli vědět, co Boeing zasáhlo. Hlasový záznam pokračoval ještě 19 sekund po výpadku letových dat.
Sestřelený ukrajinský Boeing
O 30 sekund později: Přilétá druhá střela
V 06:15:09, přesně 30 sekund po prvním odpalu, vyslal komplet Tor-M1 za poškozeným dopravním letadlem druhou raketu. O šest sekund později skončil také hlasový záznam. Letoun se přesto okamžitě nerozpadl. Změnil směr a podle záběrů z bezpečnostních kamer se zřejmě pokoušel vrátit k letišti.
Účinek druhé rakety není bezpečně objasněn. Íránští vyšetřovatelé dospěli k závěru, že katastrofální poškození způsobila exploze první střely; u druhé nedokázali určit, zda zasáhla nebo vybuchla dostatečně blízko. Záznam raketového systému měl dokonce hlásit neúspěšný zásah. Jisté je pouze to, že byla vypálena a že její let mohla obsluha ukončením radarového navádění ještě přerušit.
V 06:16:11 už byl na Boeingu patrný sílící požár. Pilot jiného dopravního letadla viděl rakety i hořící stroj a hlásil je teheránské věži. Řídící se opakovaně pokoušel s letem PS752 navázat spojení, odpověď však nepřišla. V 06:18:23 Boeing dopadl u obce Chaládžábád jihozápadně od Teheránu a explodoval. Nikdo ze 176 lidí nepřežil. Základní údaje i íránskou závěrečnou zprávu zveřejnil kanadský úřad TSB.
Tři dny popírání a zpráva bez úplné odpovědi
Írán zpočátku naznačoval technickou závadu či požár motoru a sestřelení odmítal. Na internetu se však rychle objevily záběry rakety, exploze i hořícího letounu. Zpravodajské informace několika zemí ukazovaly stejným směrem. Teprve 11. ledna, po třech dnech, Írán přiznal, že letadlo sestřelila jeho protivzdušná obrana. Prezident Hasan Rúhání označil událost za neodpustitelnou chybu způsobenou lidským omylem.
Toto vysvětlení však odpovědnost zúžilo téměř výhradně na obsluhu raketového kompletu. Íránská vyšetřovací zpráva popsala chybnou orientaci systému, problémy ve spojení, záměnu civilního letadla za hrozbu a odpálení bez povolení. Nevysvětlila ale dostatečně, proč vojenské velení ponechalo civilní trasy otevřené, proč nedokázalo svým jednotkám předat informace o schváleném letu ani proč jednotlivé bezpečnostní pojistky postupně selhaly.
Kanadský vyšetřovací tým nenašel důkaz, že byl let PS752 vybrán a sestřelen úmyslně. Současně však odmítl představu, že šlo pouze o izolovanou chybu jednoho nervózního vojáka. Podmínky pro tragédii vytvořila rozhodnutí vojenských i civilních úřadů. Také nizozemský bezpečnostní úřad po katastrofě upozornil, že státy při rychlé eskalaci konfliktu uzavírají nebezpečný vzdušný prostor příliš pomalu.
Piloti PS752 neměli šanci rozpoznat past, do níž letěli. Dostali povolení ke spuštění motorů, ke vzletu i k letu po standardní trase. Jejich Boeing byl technicky v pořádku a jeho pohyb zcela odpovídal civilnímu odletu. K první raketě proto nevedla chyba v kokpitu, ale řetězec rozhodnutí na zemi. Druhá střela vypálená o 30 sekund později už jen ukázala, jak dokonale se tento řetězec vymkl kontrole.
Další zdroj:
