Článek
Když dovolenkovou destinaci zasáhne přírodní katastrofa, netýká se to jen turistů na místě. Do problémů se dostávají i ti, kteří mají do dané oblasti teprve odletět. Kvůli živelní události často nefunguje elektřina, je omezená zdravotní péče i doprava – a dovolená se rázem mění v nechtěné dobrodružství. V krajním případě může být ohroženo i zdraví nebo život.
Pokaždé, když se ve světě stane něco závažného – požár, tsunami nebo zemětřesení – rozbíhá se lavina dotazů: Funguje v takovém případě připojištění storna zájezdu? V internetových diskusích se často objeví ironické odpovědi:
„Na tohle vám pojištění storna fakt fungovat nebude.“
„Hoďte se marod.“
„Pokud neudělá první krok cestovka, tak máte smůlu.“
Takové rady ale často balancují na hraně (nebo za hranou) pojistného podvodu. Jednoznačně správné řešení je vždy podívat se do pojistných podmínek a zjistit:
- jaký typ pojištění storna máte,
- zda se vztahuje na živelní událost či přírodní katastrofu,
- a jaké podmínky musí být splněny, aby vám pojišťovna plnila.
Důležitou roli hraje také aktuální doporučení Ministerstva zahraničních věcí ČR (MZV). Pokud MZV výslovně nedoporučí cestu do dané oblasti, může mít pojišťovna argument, proč neplnit.
Příklad:
Dnes ve 12:29 (asi 9 hodin po prvních zprávách v médiích) zveřejnilo MZV informaci, že kvůli zemětřesení na Kamčatce hrozí tsunami v celém Pacifiku – ale necestovat zatím oficiálně nedoporučilo. Narozdíl například od některých oblastí Thajska, kam vycestovat nedoporučuje.
„V důsledku zemětřesení na Kamčatce MZV ČR upozorňuje na nebezpečí vzniku tsunami na celém pacifickém pobřeží, a to jak Severní, Střední a Jižní Ameriky, tak v regionu jihovýchodní Asie a Pacifiku, včetně Nového Zélandu a ostrovních států.“
Co říkají pojistné podmínky?
Digitální finanční poradce Orbi.cz, který nesrovnává pojištění jen podle ceny, ale i podle šíře pojistného krytí, zanalyzoval podmínky pojišťoven a zjistil, že některá storna zájezdu se na živelní události vůbec nevztahují. A paradoxně se to týká i těch, která se běžně prodávají spolu se zájezdy nebo jsou výrazně inzerována.
Naopak jiné pojišťovny výslovně pokrývají situace jako:
- živelní pohroma v cílové destinaci (např. požár, povodeň, zemětřesení),
- varování ministerstva před cestou do cílové oblasti,
- stav, kdy oblast byla označena za zdraví ohrožující.
Přesné formulace se liší. Zde je několik příkladů:
- „Zrušení cesty z důvodu živelní pohromy nastalé v cílové oblasti cesty až po sjednání pojištění, jejichž vznik je potvrzen místními nebo mezinárodními orgány či úřady.“
- „Z důvodu živelní události v cílové destinaci cesty, která nastala v pojistné době a její vznik je oficiálně potvrzen Ministerstvem zahraničních věcí České republiky nebo obdobnou institucí, a která znemožňuje pojištěnému uskutečnit plánovanou cestu. Zároveň tato událost trvá ještě 7 dní před nastoupením na cestu.“
- „Z důvodu přírodní katastrofy v cílové oblasti zájezdu a z důvodu varování před cestou do cílové destinace, které bylo vydáno 10 a méně dní před nastoupením cesty Ministerstvem zahraničních věcí ČR.“
- „Z důvodu označení cílové destinace oficiálními úřady jako zdraví či život ohrožující oblast v době trvání pojištění, a to z důvodu přírodní katastrofy.“
- „Přírodní katastrofy v cílovém místě pobytu, které jsou oficiálními úřady nejdéle 5 dní před počátkem pojištění označeny jako ohrožující život, zdraví nebo majetek. Pod pojmem cílové místo pobytu se rozumí město nebo letovisko uvedené na cestovní smlouvě či závazné objednávce služby pojištěného.“
- „Živelní události velkého rozsahu v cílové oblasti cesty pojištěného. Takovou událostí je škoda podstatného charakteru, která vznikla působením požáru v době, kdy pojištění bylo již sjednáno a její vznik je oficiálně potvrzen místními nebo mezinárodními orgány či úřady.“
- „Pojistnou událostí je vypuknutí živelní pohromy v době od sjednání pojištění do nastoupení cesty.“
Pozor, kde si pojištění sjednáváte
I pojem cílové destinace může být sporný. Podle Ministerstva pro místní rozvoj může jít o zemi, region i konkrétní město. Pokud tedy pojišťovna ve smlouvě nespecifikuje „cílové místo pobytu“ úžeji, může být důvodem ke zrušení i událost na jiném místě v daném regionu – například můžeme vzpomenout na požár na části Rhodosu, kam jste přímo neletěli, ale ostrov byl oficiálně považován za rizikový.
Pokud chcete mít jistotu, že vám pojištění skutečně pokryje i nečekané živelní události, čtěte formulace v podmínkách pečlivě. Pro klienta je obecně výhodnější, když pojistné podmínky mluví o živelní události, nikoli o přírodní katastrofě. Případně si ověřte výklad těchto pojmů (co je a není živelní událost velkého rozsahu či přírodní pohroma). Rovněž je výhodnější, když pojistné podmínky nemluví o konkrétní časové lhůtě (např. událost musí trvat i 5 dní před cestou), neboť následky některých událostí a s tím spojené riziko může být dlouhodobější. Dobré je, když pojišťovna akceptuje potvrzení o vzniku živelní události i od jiných organizací (např. v dané lokalitě), nikoliv jen od českého ministerstva (to má, jak jsme si ukázali, často časovou prodlevu). Některé pojišťovny také výslovně požadují, aby daná událost znemožňovala uskutečnit plánovanou cestu, což je také přísnější ustanovení.
Závěr
Není tedy pojištění storna jako pojištění storna. Vybrané pojišťovny budou z pojištění storna zájezdu plnit i v situaci, kdy zájezd není přímo do oblasti zasažené živelní událostí, např. mám jet na jinou část ostrova, která (zatím) není například požárem či zemětřesením zasažena, ale dle úřadů je zvýšené riziko i tam.
Jiné pojišťovny vás však odškodní jen v situaci, kdy máte jet přímo do konkrétní oblasti zasažené přírodní katastrofou, u kterého ministerstvo vydalo doporučení do dané lokality necestovat. Zjednodušeně řečeno pojištění platí jen pro ty oblasti, kde například již hoří nebo dochází k zemětřesení (nikoliv, kde je pouze vysoké riziko požáru či zemětřesení).
Odlišností v pojištění storna zájezdu je však víc a je vhodné se s nimi seznámit: Cestovní pojištění na prázdniny. Na co si dát pozor, abyste nepřišli o peníze.
