Článek
Diskuse o finanční gramotnosti dětí se v posledních letech objevuje stále častěji. Banky představují různé projekty, aplikace nebo hry, které mají mladé klienty naučit zacházet s penězi: Finanční gramotnost jako herní mise. Banka míří do gamingu
Vedle těchto marketingově atraktivních iniciativ však existuje i jednodušší otázka: jak jsou vlastně nastavené samotné bankovní produkty pro děti?
Právě podmínky dětských účtů a spořicích produktů mohou být jedním z nejpřirozenějších způsobů, jak děti seznamovat s fungováním peněz. Pokud dítě vidí, že úspory skutečně rostou, může to být mnohem silnější lekce finanční gramotnosti než jakákoliv edukativní hra.
Co se běžných účtů týče, tak úročení nepřekvapí. Úroková sazba je nulová či téměř nulová. Zajímavější je situace na spořicích účtech. Při pohledu na nabídku bank je možné rozlišit tři základní skupiny bank, které se liší přístupem k úročení dětských úspor.
První skupinu tvoří banky, které dětem nabízejí vyšší úrok než dospělým. Smyslem tohoto přístupu je motivovat děti k vytváření návyků pravidelného spoření a zároveň ukázat, jak funguje zhodnocení peněz v čase.
Druhou skupinu představují banky, které nastavují pro děti stejný úrok jako pro dospělé. Dětský účet je v takovém případě spíše zjednodušenou verzí běžného bankovního produktu, ale bez zvláštní motivace v podobě vyššího zhodnocení.
Třetí skupinu tvoří banky, které nabízejí dětem nižší úrok než dospělým klientům. Paradoxně se přitom často jedná o produkty, které jsou v marketingové komunikaci prezentovány jako výhodné spoření pro děti.
Paradoxně právě banka, která nabízí dětem nejnižší úrokovou sazbu na svém webu píše: „Těm nejmenším můžete spořit s VÝHODNÝM úrokem 2 % p. a. ATRAKTIVNÍ úročení: s naší VÝHODNOU úrokovou sazbou budou vaše děti nejen šetřit, ale uvidí také růst svých úspor.“
Rozptyl v úrokových sazbách pro děti je ještě výraznější než u dospělých. Rozdíl mezi aktuálně nejnižší sazbou (2 % p.a) a nejvyšší sazbou (5,01 % p.a.) činí 3,01 procentního bodu. V relativním vyjádření je nejvyšší sazba přibližně o 150 % vyšší než ta nejnižší. V absolutních částkách není rozdíl tak dramatický, protože banky u dětských účtů limitují výši zůstatku (obvykle 50 000 až 300 000 korun), do kterého je vyšší úrok připisován.
Nutno dodat, že úroková sazba samozřejmě není jediným parametrem dětských bankovních produktů. Roli hrají také poplatky, například za výběr z bankomatu, mobilní aplikace nebo různé doprovodné benefity. Přesto je úrok jedním z nejviditelnějších prvků, který dítěti ukazuje základní princip spoření. U dětských úspor má význam především vzdělávací efekt – dítě vidí, že vyšší úrok vede k rychlejšímu růstu úspor.
Debata o finanční gramotnosti dětí tak nemusí začínat jen u vzdělávacích projektů, aplikací nebo her. Stejně důležité je i to, jak jsou nastavené samotné finanční produkty. Už samotné porovnání dětských spořicích účtů je pro děti cennou lekcí – učí je, že v nabídkách finančních institucí existují nemalé rozdíly.
