Článek
Napadlo vás někdy, co si asi tak každý jedinec pod pojmem SVOBODA vlastně představuje? Mít možnost vidět do mozků jednotlivých lidí, žasli bychom. Dejte lidem svobodu a uvidíte, co se začne dít. Anarchie, chaos, projevy rasismu, nenávisti, drzosti, chamtivosti, bezohlednosti a fanatismu. Lidé nejsou natolik inteligentní, aby dovedli svobodně žít, vážili si svobody a uměli s ní zacházet.
Po staletí se bojovalo za svobodu, proto, aby se posléze, v období míru, lid rozdělil na ty, co budou vládnout a na ty, co budou poslouchat. Na bohaté a chudé, na otrokáře a otroky, na panstvo a poddané, na ty, co určují a rozhodují a na ty, co poslouchají. My máme za sebou 40 let života v zoologické zahradě a nyní už se víc jak 30 let učíme žít v džungli. Džungli, kterou mnozí nazývají demokracií.
Zvířata v džungli žít umí. Jsou k tomu uzpůsobena, mají svoje instinkty. I přesto si troufám říct, že jejich život není vůbec jednoduchý. Bývá krátký, plný strachu a často končí hodně bolestivě. Zvířata v zajetí mívají mnohem delší život, absenci strachu a konec mnohdy humánnější, o kterém si my lidé můžeme nechat jen zdát. Otázkou je, co je pro koho lepší? Škoda, že zvířata neumějí mluvit. My, ale mluvit umíme! Ti silní a bohatí volají po životě v džungli. Slabší, nemocní, chudí a handicapovaní vzpomínají na život v ZOO.
Ani jedno není správné. Svoboda má přinést každému z nás procitnutí, posun v myšlení, přestat opakovat stále stejné chyby z minulosti. Vidět svět a přírodu otevřenýma očima, jeden druhého začít vnímat, prozřít, být empatický. Škod bylo napácháno tolik, že práce je zde na několik století.
Dokud tohle lidi nepochopí, mohou dál řvát na demonstracích a motat se v kruzích, ze kterých není úniku.
