Článek
Některé děti už dlouho vědí, čemu se chtějí věnovat. Pak je tu ale masa těch, co v lepším případě mlhavě tuší a v horším vůbec nemají potuchy, kam je srdce táhne. A rodiče tedy stojí před nelehkou volbou: kam s ním?
„Ze své pracovní zkušenosti musím říct, že naprostá většina osmáků absolutně netuší, co by chtěli dělat. Nemají představu, co obnáší studium které školy, nezvládnou odhadnout, zda má pro ně smysl spíš maturitní, nebo učňovský obor,“ říká Helena Dušičková, která má na starosti kariérní poradenství pro žáky ze ZŠ Máchovo náměstí v Děčíně.
Helena Dušičková má v popisu práce skupinové a individuální konzultace týkající se volby povolání. Navštěvuje s dětmi podniky a firmy v okolí, obchází i střední školy, aby si žáci udělali jasno v oborech, které se jim nabízejí. „Věnujeme se také sebepoznávání, sebehodnocení. Mám k dispozici různé testy, které dětem mohou ukázat, kterým směrem by se tak asi mohly vydat. Většinou se to do konce osmičky nějak vytříbí. A kdo v devítce ještě stále neví, ten může přijít i s rodiči na individuální konzultaci,“ vysvětluje Helena Dušičková, jak pracuje s teenagery z „Máchovky“.
Kariérové poradenství v nějaké podobě nabízí v Česku více škol. Co ale dělat, pokud zrovna vy nepatříte mezi ty šťastné rodiče, jejichž děti si odnesou užitečné rady od učitelů? Tady je několik tipů od Heleny Dušičkové z Děčína:
- Začněte dřív než v 9. třídě. Když najednou máte obejít dny otevřených dveří na všech školách v okolí, tak to může být celkem náročné. Rozložit si návštěvy škol do dvou let určitě pomáhá.
- Určitě zkuste navštívit školy osobně. Prezentace na internetu bývají přehledné, vyčtete z nich důležitá fakta a můžete se k nim vrátit opakovaně. „Když ale přijdete přímo do školy, buď tam na vás něco dýchne, nebo ne. Atmosféra školy, to, jak spolu lidé na chodbách mluví, zda se tam někdo usmívá, to jsou věci, které z internetu nepoznáte,“ říká Helena Dušičková. Využijte příležitosti, promluvte si s ředitelem, s učiteli, klidně zastavte i nějakého studenta a zeptejte se, jak se mu ve škole líbí.
- Chcete/zvládnete dojíždět? Je případně vaše dítě připravené na internát? To jsou otázky, které by si měli klást hlavně rodiče z menších měst a obcí, kde nejsou „na první dobrou“ dostupné všechny obory. Trávit čtyři roky pět dnů v týdnu desítky minut v autobuse nebo vlaku, to už chce velkou porci lásky ke studiu; z některých míst je navíc komplikované spojení. Mnohé střední školy a učiliště nabízejí i ubytování na internátu, to ale představuje úplně samostatnou kapitolu k rozhodování a každý rodič musí zvážit, zda je na to jeho dítě dost samostatné, zralé, a jestli se vůbec bude cítit dobře neustále obklopené dalšími lidmi.
- Udržte na uzdě svoje ambice. „Někdy se samozřejmě setkávám s rodiči, kteří mají vyšší ambice, než by školní výkony jejich dítěte opodstatňovaly. Snažím se s nimi mluvit a směřovat je k realističtějším představám,“ vysvětluje Helena Dušičková. Pokud nosí dítě trojky a rodiče by ho rádi viděli na prestižním gymnáziu, snaží se jim během individuálních schůzek citlivě naznačit, že na studijní nároky konkrétní školy jejich dítě nemusí stačit.
- Vybírejte podle toho, co dítě baví. K čemu tíhne? Leží od rána do večera v knihách, nebo se na něj obrací široká rodina a známí, když potřebují poradit s počítačem? Možná ho to táhne k autům nebo do kuchyně. „Když se dítě bude věnovat oboru, k němuž má vztah, je větší pravděpodobnost, že u toho vydrží a snadněji v rámci předmětů překousne i to, co ho nebaví,“ vysvětluje Helena Dušičková.
- Domluvte si schůzku na Úřadu práce. Ne proto, aby dítě poučili o podpoře v nezaměstnanosti, nýbrž proto, že tam v rámci Informačního a poradenského střediska najdou vyškolené odborníky, kteří mají k dispozici testy profesního směřování a k ruce navíc kompletní databázi škol a oborů v okolí. Tady mohou odhalit i věci, které o svém dítěti sami nevíte, a pomoci vám s volbou.
- Když se výběr nepovede, řešte to co nejdřív. I mistr tesař se někdy utne a může se stát, že se s volbou školy nebo oboru netrefíte do černého hned napoprvé. „Pokud začne dítě chodit s tím, že se mu ve škole nelíbí, že nestíhá nebo naopak se nudí, berte to vážně,“ radí Helena Dušičková. Nemusíte hned panikařit, ale pokud se situace ani po pár týdnech neupraví, je lepší začít shánět novou školu. Čím dřív dítě přejde, tím jednodušší to pro něj bude.
Text vyšel také na webu eduzin.cz.
Autorka: Lucie Kocurová
