Hlavní obsah

Číslo zakázky sedělo, jenže s půjčeným projektorem chtěli odvézt i naši výbavu

Foto: gemini.com

Po poslední projekci už chci jen vyprovodit diváky a stihnout autobus. Dva muži u rampy mají správné číslo zakázky. Na vozíku ale vedle bedny s projektorem vezou i kufr, který jim nepatří.

Článek

Na zavírání kina mám nejradši tu chvilku, kdy už v sále nikdo není, ale světla ještě svítí. Dnes zůstala na opěradle v páté řadě dětská rukavice. Vezmu ji k pokladně, aby byla ráno na očích. Matěj mezitím zametá popcorn a já už mám v telefonu otevřený odjezd autobusu. Jestli si pospíšíme, stihnu ho bez běhu. To by se mi po třech večerech festivalu docela líbilo.

Jenže u zadního vchodu někdo zazvoní. Než dojdu z pokladny do chodby, Matěj už se vrací se smetákem v ruce. Prý přijeli pro půjčený projektor. Jeden mu na telefonu ukázal potvrzení. Číslo bylo stejné jako na předávacím listu, který jsme před chvílí přiložili k bedně.

„Pustil jsem je z rampy dovnitř pro bednu. Chtějí už jen podpis.“

Vlastní projektor už máme opravený a ten půjčený stojí zabalený u zadních dveří. Ranní odvoz jsem včera domluvila já. Matějovi jsem to ještě neřekla, ráno jsme se tu stejně měli potkat až před první projekcí. Kdyby mi teď někdo řekl, že si servis cestou spojil dvě zakázky, nedivila bych se. Dokonce mě napadne, že se ráno nebudu muset do kina vracet před otevíračkou.

Od rampy táhne studený vzduch. U dodávky stojí muž v šedé mikině a skládá pár dek k boční stěně. Druhý má na vozíku bednu s projektorem a na ní menší černý kufr. Přes jeho ucho je omotaná zelená páska. Dala jsem ji tam sama, protože se mi popraskaný plast zařezával do dlaně. V kufru je naše náhradní optika. Nechala jsem ho na polici v chodbě, sotva dva kroky od bedny. Teď je police prázdná.

„Tohle je taky na tom potvrzení?“ zeptám se.

Muž se podívá na kufr, jako by si ho všiml až teď. Pak řekne, že v pokynech má převzít celou sestavu. Mluví klidně. Ještě přibrzdí vozík botou, aby mi nepřekážel ve dveřích. Málem mu sama nabídnu, že mu kufr přidržím, až bude přejíždět přes hranu rampy. Místo toho řeknu, že si jdu pro předávací list.

V kanceláři vytočím číslo půjčovny. Mám ho uložené od chvíle, kdy nám jejich technik pomáhal zprovoznit náhradní projektor. Zvedne to přímo on. Slyším za ním puštěnou televizi. Nejdřív se omluvím, že volám tak pozdě. Pak se ho zeptám, jestli už někoho poslal k nám.

„Neposlal. V osm tam budu já.“

Ještě mu přečtu číslo zakázky. Sedí. Znovu mi řekne, že dnes k nám nikdo přijet neměl. Z chodby už slyším, jak muž od vozíku volá, že mu stačí podpis na displej a zabere to jen vteřinu.

Matěj stojí u věšáku mezi kanceláří a pokladnou. Kývnu na něj, ať jde se mnou. Do pokladny vejdeme dřív, než se muž ukáže na konci chodby. Otočím klíčem a řeknu Matějovi, co mi potvrdil technik. Okamžitě sáhne po klice. Položím mu ruku na předloktí. „Nechoď za nimi.“

Muž dojde až k okénku a zvedne telefon, abych viděla připravené políčko pro podpis. Já už volám policii a nahlas říkám adresu kina. Telefon za sklem klesne. Muž se ani nepokusí něco vysvětlit. Jeho kroky se vzdalují a za chvíli od rampy slyším bouchnutí dveří dodávky. Matěj se natáhne k malému oknu do dvora, ale vidí už jen zadní světla za rohem.

Když přijede hlídka, bedna i kufr jsou pořád na vozíku. Zelená páska se na jednom konci odlepila a ve větru pleská o víko. Policistům ukážeme zadní dveře a Matěj jim popíše potvrzení. Pamatuje si i to, že pod číslem zakázky nebylo jméno technika. Po odjezdu hlídky zatlačíme vozík dovnitř a kufr vrátíme na polici. Když zamykám zadní dveře, Matěj se mě tiše zeptá, jestli má zítra vůbec chodit na směnu.

Pořád svírá madlo vozíku. Až teď mi dojde, že od chvíle, kdy jsme vyšli z pokladny, jsem na něj mluvila jen před policisty.

„Já ti o tom ránu vůbec neřekla,“ odpovím. „Přitom jsem si málem řekla, že je dobře, že už přijeli.“ Počkám, až se na mě podívá. „Přijď v osm. Předáme ho spolu.“

Ráno mi z pokladny zavolá Matěj, že na rampě čeká technik a že ho zatím nepustil dovnitř. Vytočím uložené číslo a technik mi potvrdí, že stojí u zadních dveří. Teprve pak s Matějem vyvezeme bednu na rampu. Zatímco technik ukládá projektor do auta, Matěj mi přidrží předávací list na madle vozíku, abych se mohla podepsat. Tentokrát si přečteme i řádek pod číslem zakázky. Je tam jeden kus.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz