Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Jediný známý savec, který čichá pod vodou. Krtek hvězdonosý pozná potravu za osm tisícin sekundy

Foto: By Marilyne Busque-Dubois, CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=127261908

Na čenichu má růžovou hvězdici z dvaadvaceti masitých výběžků, které jsou pokryté tisíci citlivých receptorů. Tímto orgánem dokáže ve zlomku sekundy rozpoznat kořist, ulovit ji a zase pokračovat v hledání.

Článek

Krtek hvězdonosý (Condylura cristata) je o něco větší než náš krtek obecný, ale stále jde o drobného savce. Od čenichu po konec ocasu měří přibližně sedmnáct až dvacet centimetrů, z čehož šest až osm centimetrů připadá na ocas. Váží obvykle kolem pětatřiceti až pětasedmdesáti gramů.

Má válcovité tělo, silné přední končetiny uzpůsobené k hrabání a hustou tmavou, vodoodpudivou srst. To všechno je u krtků víceméně obvyklé. Nezaměnitelný je ale jeho nos.

Z čenichu mu vybíhá přesně dvaadvacet masitých paprsků, jedenáct na každé straně. Neustále se chvějí, dotýkají země, kamínků, kořenů i živé kořisti. Na první pohled působí jako podivná vada přírody. Ve skutečnosti jde o jeden z nejdokonalejších hmatových orgánů, jaké savci mají.

Foto: By Dan MacNeal, CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=114210991

Právě kvůli tomuhle zvláštnímu čenichu patří krtek hvězdonosý mezi nejbizarněji vyhlížející savce Severní Ameriky. Vědci ho ale nezkoumají kvůli jeho vzhledu. Zajímá je hlavně to, co se odehrává mezi jeho nosem a mozkem.

Tento druh obývá východ Kanady a severovýchod Spojených států. Vyskytuje se od Newfoundlandu a Québecu až po oblasti středovýchodních USA a Appalačského pohoří.

Vyhledává vlhkou půdu v blízkosti sladké vody: bažiny, mokřady, rašeliniště, vlhké lesy, břehy jezer a potoků. Na rozdíl od mnoha jiných krtků netráví celý život jen pod zemí. Vyhrabává si sice rozsáhlé tunely v měkké, mokré půdě, některé z nich ale vedou přímo k vodě.

Krtek hvězdonosý je výborný plavec. Dokáže lovit v potocích i na dně mělkých nádrží, kde využívá nejen svůj mimořádný hmat, ale také zvláštní způsob čichání pod vodou.

Nos, který funguje hlavně jako hmat

Hvězdice na čenichu není ozdoba ani klasický čichový orgán. Je to mimořádně citlivý mechanosenzorický systém, tedy orgán určený především k dotyku.

Každý z dvaadvaceti paprsků je pokrytý drobnými hmatovými receptory zvanými Eimerovy orgány. Na celé hvězdici jich je zhruba pětadvacet tisíc a vedou z nich desítky tisíc nervových vláken. V tak malém prostoru jde o neuvěřitelné množství informací.

Člověk si svět prohlíží očima. Krtek hvězdonosý si ho doslova osahává nosem. Jeho oči jsou malé a zrak pro něj nehraje hlavní roli. Hvězdice se proto pohybuje rychlými, trhavými pohyby podobně, jako člověk neustále přeostřuje pohled na různé části obrazu.

Nejcennější částí hvězdice jsou dva spodní, jedenácté paprsky. Fungují jako jakási hmatová jamka, obdoba místa nejostřejšího vidění na lidské sítnici. Když krtek narazí na něco zajímavého, okamžitě tento objekt přitáhne právě k nim a během okamžiku ho prozkoumá.

Snad nejpozoruhodnější schopností krtka hvězdonosého je rychlost, s jakou vyhodnocuje potravu. Jakmile hvězdice narazí na potenciální kořist, zvíře ji dokáže rozpoznat a pozřít v čase, který začíná už na sto dvaceti milisekundách. Průměrný čas při podobném lovu se pohybuje kolem 227 milisekund.

Foto: By Dan MacNeal, CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=114211025

To znamená, že krtek dokáže najít, ověřit a spolknout drobnou kořist dřív, než člověk vůbec stihne reagovat na nečekaný zvuk nebo obraz.

Živí se hlavně žížalami, larvami hmyzu, vodními bezobratlými, drobnými korýši a dalšími malými živočichy. Jsou to sousta s nízkou energetickou hodnotou, a proto musí hledat potravu rychle a téměř bez přestávky.

Právě kvůli této schopnosti se krtek hvězdonosý dostal i do Guinnessovy knihy rekordů jako jeden z nejrychlejších savčích lovců drobné kořisti. Jeho výjimečnost nespočívá v síle ani velikosti, ale v tom, že dokáže zachytit a vyhodnotit obrovské množství hmatových vjemů během několika zlomků sekundy.

Pod vodou čichá pomocí bublin

Krtek hvězdonosý má ještě jednu zvláštní schopnost. Při lovu pod vodou vyfukuje z nozder drobné vzduchové bubliny, nechá je sklouznout po předmětu nebo pachové stopě a hned je zase nasaje zpátky.

Vzduchová bublina se při kontaktu s okolím obohatí o pachové molekuly. Když ji krtek znovu vdechne, dostane se mu pach do nosu. Tímto způsobem dokáže sledovat pachovou stopu i pod vodní hladinou.

Dříve se předpokládalo, že savci pod vodou čichat nedokážou. Výzkum Kennetha Catania ale ukázal, že krtek hvězdonosý i rejsec vodní používají právě tento systém bublin jako podvodní verzi čichání.

Foto: By Hillbraith, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=184121351

Krtek při tom dokáže vyfukovat a znovu nasávat bubliny několikrát za sekundu. V zakalené vodě, kde by mu zrak stejně nepomohl, tak získává další způsob, jak najít potravu.

Nervovému systému krtka hvězdonosého se dlouhodobě věnuje neurobiolog Kenneth Catania z Vanderbiltovy univerzity. Jeho výzkum ukázal, že mozek krtka zpracovává informace z hvězdice velmi podobně, jako mozek zrakově orientovaných zvířat zpracovává obraz ze sítnice.

Každý paprsek hvězdice má v mozkové kůře vlastní odpovídající oblast. Nejdůležitější paprsky mají v mozku mnohem větší zastoupení, než by odpovídalo jejich skutečné velikosti.

To je podobné jako u člověka: nejvíc prostoru v mozku nezabírají části těla podle své velikosti, ale podle citlivosti a významu. Proto máme mimořádně citlivé konečky prstů, rty nebo jazyk. Krtek hvězdonosý má svůj nejcitlivější orgán přímo na čenichu.

Díky tomu dnes vědci lépe rozumějí tomu, jak mozek dokáže během zlomku sekundy roztřídit obrovské množství informací a rozhodnout, zda je před ním kořist, kamínek, kus kořene nebo nepoživatelný hmyz.

Život v mokřadech

Krtek hvězdonosý se rozmnožuje na jaře. Páření probíhá obvykle v březnu a dubnu, samice pak po přibližně pětačtyřiceti dnech rodí jeden vrh ročně.

Mláďat bývá obvykle dvě až sedm, nejčastěji kolem pěti. Rodí se slepá, holá a téměř bezmocná. Jejich hvězdice je zpočátku zakrytá jemnou blánou a plně funkční začíná být až zhruba po dvou týdnech života.

Foto: By Dan MacNeal CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=114210971

Přirozenými nepřáteli jsou sovy, jestřábi, lišky, lasice, skunkové, norci a při pohybu ve vodě také větší ryby, například štiky.

To, že tráví mnoho času pod zemí a v mokřadech, mu poskytuje určitou ochranu. Neznamená to ale, že je mimo dosah změn krajiny. Vysušování mokřadů, znečištění vody a úbytek vlhkých stanovišť mohou ohrožovat i druh, který většina lidí nikdy v životě nespatří.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Krtek_hv%C4%9Bzdonos%C3%BD

https://www.chovzvirat.cz/zvire/2983-krtek-hvezdonosy/

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/nejrychlejsi-jedlik-na-svete-krtek-hvezdonosy-predstavoval-ctvrt-stoleti-vedeckou-zahadu-98084

https://plus.rozhlas.cz/hvezdny-nos-velkou-citlivost-znaci-6635130

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz