Článek
Kaloň kladivohlavý (Hypsignathus monstrosus) patří mezi kaloně, tedy velké africké ovocožravé netopýry. Na rozdíl od většiny drobných hmyzožravých netopýrů se při hledání potravy nespoléhá na echolokaci, ale především na zrak a čich.
Je to největší netopýr Afriky. Rozpětí křídel samců může dosahovat téměř jednoho metru, přesto nejde o dvoukilového obra. Největší samci obvykle váží zhruba 300 až 450 gramů. Na pohled působí monstrózně hlavně kvůli hlavě, nikoli kvůli hmotnosti.
A právě hlava je u tohoto druhu malý biologický skandál. Samice vypadají jako velcí, poměrně nenápadní kaloni s liščím obličejem. Samci mají naopak mohutný hranatý čenich, velké pysky, zvětšené nosní dutiny a nápadně protáhlou hlavu. Rozdíl mezi pohlavími je tak výrazný, že člověk skoro nevěří, že jde o tentýž druh.
Podivná samčí tvář není žádný vrtoch evoluce. Je to hudební nástroj určený k namlouvání.
Hrtan samce je několikanásobně větší než u samice, zasahuje hluboko do hrudní dutiny a může měřit přibližně polovinu délky páteře. Zvětšený hlasový aparát vytlačuje část prostoru, který by jinak patřil dalším orgánům. To všechno kvůli jedinému účelu: vytvořit hlas, který v pralese přeslechne konkurenci.
Když samec spustí, nevydává jemné netopýří pískání. Jeho hlas připomíná hlasité, drsné troubení, vrčení nebo kuňkání. V tichém nočním pralese se nese daleko a samice ho dokážou rozeznat mezi desítkami dalších hlasů.
Domov v pralesech a mokřadech
Kaloň kladivohlavý žije v západní a střední Africe, hlavně ve vlhkých tropických lesích, bažinatých oblastech a podél řek. Přes den odpočívá zavěšený vysoko ve stromech, často mimo lidský dohled. Až po setmění vyráží za potravou.
Živí se převážně ovocem. Vyhledává zejména fíky a další měkké, sladké plody. Tím, že ovoce přenáší na velké vzdálenosti a roznáší jeho semena, pomáhá obnově pralesa. Není to jen podivný noční tvor s obličejem z hororu, ale také důležitý rozsévač stromů.
Přes den ho člověk téměř nepotká. V noci ale může urazit desítky kilometrů. Sledování pomocí GPS ukázalo, že samci dokážou od tokanišť zalétat za potravou až přibližně pětadvacet kilometrů daleko.
Nejpodivnější část života kaloně kladivohlavého začíná v noci během období rozmnožování. Samci se shromažďují na takzvaných tokaništích, často ve stromech podél řek. Každý si obsadí vlastní místo, obvykle větev nebo malý úsek stromu, a celé hodiny volá do tmy. Vedle něj sedí další samec. A vedle něj další. Desítky hlasů se mísí do zvláštního nočního koncertu.
Tomuto systému se říká lek, tedy tokaniště. Známější je hlavně od ptáků, například tetřevů nebo dropů. U netopýrů je to ale mimořádně vzácné chování. Kaloň kladivohlavý patří k několika málo druhům, u nichž je takový způsob namlouvání dobře doložený.
Samice pak podél shromáždění přelétávají, poslouchají a vybírají. Když se některá přiblíží, samec zrychlí projev, začne hlasitěji vrčet a pohybovat křídly. Všechno vsadil na jediný okamžik. Buď samice přistane u něj, nebo odletí k sousedovi.
Většina samců během noci nezíská nic. Jen několik nejúspěšnějších se skutečně páří. Proto je tlak na hlas, velikost a výdrž tak obrovský. Každý z nich potřebuje být o něco hlasitější, o něco viditelnější a o něco podivnější než ostatní.
Vědci o něm mluví i kvůli ebole
Kaloň kladivohlavý zajímá nejen zoology, ale i epidemiology. Vědci u něj a u dalších afrických kaloňů našli protilátky i stopy genetického materiálu ebolavirů. To znamená, že se tento druh s virem nejspíš setkal a mohl být infikován, aniž by nutně sám onemocněl.
Je ale důležité držet se přesných slov. Kaloň kladivohlavý nebyl definitivně potvrzen jako přirozený rezervoár viru Ebola. Vědci z něj dosud virus přímo neizolovali způsobem, který by tuto roli jednoznačně dokázal.
Výzkum z let 2001 až 2003 našel stopy ebolaviru u tří druhů afrických kaloňů, včetně kaloně kladivohlavého. Při epidemii v okolí konžského města Luebo v roce 2007 se pak objevila epidemiologická souvislost s masovým výskytem těchto netopýrů a obchodem s jejich masem. Jde o závažnou stopu, ne o konečný rozsudek.
Právě proto vědci sledují pohyb kaloňů GPS vysílači. Potřebují pochopit, kde žijí, jak daleko létají, kdy se shromažďují a kde mohou přijít do kontaktu s lidmi.
Na internetu bývá kaloň kladivohlavý terčem posměchu. Jeho samčí obličej lidé přirovnávají ke koni, losovi, kladivu i bytosti z nepovedeného hororu. Ve skutečnosti je to ale plachý ovocožravec, který člověka aktivně neohrožuje.
https://animaldiversity.org/accounts/Hypsignathus_monstrosus/
https://eol.org/pages/327349/articles
https://www.inaturalist.org/taxa/40843-Hypsignathus-monstrosus
https://www.si.edu/exhibitions/bats-exhibit-event-event-exhib-2082
https://xeno-canto.org/species/Hypsignathus-monstrosus
https://wwwnc.cdc.gov/eid/article/24/12/18-0740_article
