Článek
Sto dvacet osm tisíc pět set korun. Přesně tolik svítilo na kalkulaci z prestižní estetické kliniky, kterou mi má žena Jana položila na stůl v úterý večer, hned vedle mého tataráku.
Nebylo to poprvé, co přišla s požadavkem na financování svých rozmarů. Ale poprvé se to týkalo zásahu do její integrity, který měl být, cituji, „investicí do našeho vztahu“.
Jana je o deset let mladší. Když jsme se brali, byla to krásná, ambiciózní žena. Dnes je to žena v domácnosti, jejíž ambice se smrskly na správu našeho instagramového profilu a ranní lekce jógy.
Já jsem se vypracoval od nuly. Moje logistická firma dnes obrací stovky milionů. Každá koruna, kterou utratím, musí mít jasný účel. Buď generuje zisk, nebo mi šetří čas, nebo mi přináší měřitelný komfort.
„Cítím se ve svém těle špatně,“ začala standardní fňukací monolog. „Po dvou dětech už to není ono. Chci se zase cítit sexy. Pro tebe, víš?“
Zvedl jsem zrak od jídla. „Pro mě? Spočítala jsi si, kolikrát ročně se na tebe podívám v plavkách? Nebo jak často řeším tvůj dekolt, když spíš?“
Zarazila se. Nečekala logickou otázku. Očekávala, že se chytím na vějičku její domnělé méněcennosti a okamžitě vytáhnu kreditku, abych dokázal, že ji miluji.
„Ale jde o moje sebevědomí!“ zvýšila hlas. „Všechny holky na józe už to mají. Vypadají skvěle. Já si připadám jako šedá myš.“
„Takže jde o sociální tlak tvých kamarádek, které nemají nic lepšího na práci než porovnávat plasticitu svých těl,“ konstatoval jsem suše. „A ty chceš, abych já financoval tvou potřebu vyrovnat se lidem, jejichž životní hodnota je nulová.“
Odpisy a amortizace lidského těla
Jana začala plakat. Typická manipulační technika, když dojdou argumenty. Odložil jsem příbor. Hlasitý zvuk kovu o porcelán prořízl místnost.
„Podívej se na to byznysově,“ řekl jsem ledově klidným tónem. „Chceš investici 128 500 Kč plus náklady na rekonvalescenci, ušlý zisk z tvé (byť zanedbatelné) pomoci ve firmě a riziko komplikací.“
„Jaký byznysový pohled? Jde o mě! O tvou ženu!“ křičela přes slzy.
„Přesně tak. Jde o tebe. Co je návratností této investice? Zvýší se tvůj příjem? Ne. Ušetříš mi čas? Ne. Zvýší se kvalita mého života? Zanedbatelně, pokud vůbec. Je to čistá spotřeba. A spotřebu si financuješ ze svého rozpočtu. Ne ze strategických fondů rodiny.“
Opřel jsem se v křesle. „Navíc, prsní implantáty mají amortizaci. Za deset, patnáct let budeš muset jít na reemplementaci. To je další stovka. Je to pasivní aktivum, které vyžaduje další údržbu.“
Jana na mě koukala, jako bych byl zrůda. Ale já jsem jen aplikoval pravidla, díky kterým si můžeme dovolit dům, ve kterém sedíme, a auto, kterým jezdí na tu svou jógu.
Vztah je kontrakt. Já plním svou část – zajišťuji finanční stabilitu, bezpečnost a nadstandardní životní úroveň. Ona plní svou část – péči o domácnost a reprezentativní funkci. Zvýšení její reprezentativnosti skrze plastiku je její osobní volbou, nikoliv nutností pro plnění kontraktu z mé strany.
Konce dotovaných iluzí
Ticho v místnosti začalo být nesnesitelné. Jana pochopila, že slzy tentokrát nezaberou. Že neustoupím.
„Takže mi ty peníze nedáš?“ zeptala se tiše.
„Nedám. Považuji to za nehospodárné nakládání s rodinným kapitálem. Pokud ta prsa tak zoufale potřebuješ pro své ego, najdi si způsob, jak si je zaplatit sama.“
„Jak? Vždyť jsem doma s dětmi! Nemám čas na práci!“
„Dětem je sedm a devět let. Jsou ve škole do čtyř odpoledne. Máš minimálně šest hodin denně volného času. Můžeš začít podnikat, najít si částečný úvazek, nebo prodat některé ze svých značkových kabelek, které ti leží ve skříni. Možností je spousta, pokud člověk přestane fňukat a začne přemýšlet.“
Vstal jsem od stolu. „Téma považuji za uzavřené. Jdu si dát sprchu.“
V koupelně jsem slyšel, jak v kuchyni bouchly dveře a Jana utekla do patra.
Odpisy aktiv jsou součástí byznysu i života. Moje žena se rozhodla investovat do iluze, že ji vnější úprava těla udělá šťastnější. Já jsem se rozhodl ochránit náš kapitál před její finanční negramotností.
Přešly tři týdny. O prsech se nemluví. Jana začala trávit víc času na počítači a méně na józe. Včera mi oznámila, že si založila e-shop s udržitelnou módou.
Uvidíme, jak se jí bude dařit. Možná si na ta prsa za rok vydělá sama. A pokud ano, bude to její úspěch, který jí přinese skutečné sebevědomí, nikoliv jen silikonovou náhražku.
Já spím klidně. Moje firma roste a můj rodinný rozpočet neutrpěl zbytečnou ztrátu. Zachoval jsem se racionálně a ochránil jsem nás oba před důsledky jednoho hloupého rozmaru.
