Hlavní obsah
Hobby, chovatelství a volný čas

Obyčejná šiška funguje jako přírodní vlhkoměr. Ve vlhku se zavírá, v suchu otevírá

Foto: Gmihail, CC BY-SA 3.0 rs, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=18248237

Suchou šišku většina z nás překročí nebo ji odnese dětem na podzimní tvoření. Přitom stačí jednoduchý pokus a ukáže schopnost, kterou byste od kusu dřeva nejspíš nečekali. Položte rozevřenou šišku do vody a její šupiny se začnou zavírat.

Článek

Nejlépe je pokus vidět na suché rozevřené borové šišce.

Dejte ji do misky nebo skleněné nádoby s vodou. Zpočátku se nemusí dít nic nápadného, ale postupně se jednotlivé šupiny začnou přibližovat k sobě a šiška se uzavře.

Potom ji vytáhněte a položte na suché místo.

Jakmile znovu vyschne, šupiny se postupně rozevřou.

Není v tom žádné kouzlo. Šiška právě předvedla mechanismus, který používá i v přírodě.

Zavřená šiška chrání semena před vlhkem

Borovice nechce svá semena vypustit za každého počasí.

Mnohá mají malé křidélko a dál od mateřského stromu je dokáže odnést vítr. Nejvýhodnější je proto suché počasí, kdy mohou lehká semena snadno létat vzduchem.

Za sucha se šiška otevře a semena mohou ven.

Při vyšší vlhkosti se její šupiny naopak zavřou. Semena tak zůstávají chráněná uvnitř místo toho, aby vypadla během deště na mokrou zem přímo pod stromem.

Jednoduché a přitom velmi chytré.

Šiška se hýbe, i když její buňky jsou mrtvé

Právě to je na celém mechanismu asi nejpodivnější.

Zralá šiška nepotřebuje nervy, svaly ani živé buňky, aby se pohybovala. Buňky v jejích šupinách jsou už mrtvé.

Tajemství se ukrývá ve stavbě samotné šupiny.

Její jednotlivé části nepřijímají vodu stejně. Jedna vrstva při zvlhnutí nabobtná více než druhá. Tím se šupina ohne a celý povrch šišky se začne zavírat.

Když voda zmizí, materiál se opět smrští a šiška se otevře.

Mechanismus tedy funguje podobně jako chytrý materiál, jen ho příroda vytvořila dávno před námi.

Může fungovat jako jednoduchý vlhkoměr

Nemusíte šišku ani ponořit do vody.

Její šupiny reagují také na vlhkost vzduchu. V suchém prostředí bývají více rozevřené, ve vlhkém se postupně stahují k sobě.

Proto se o šišce někdy mluví jako o jednoduchém přírodním vlhkoměru.

Má to ale háček.

Neukáže vám žádné procento vlhkosti a už vůbec nenahradí meteorologickou stanici.

Déšť vám spolehlivě nepředpoví

Možná jste někdy slyšeli, že podle šišek poznáte, jestli bude pršet.

Úplný nesmysl to není. Před deštěm často stoupá vzdušná vlhkost a šiška na ni může reagovat zavíráním.

Jenže reaguje na podmínky kolem sebe, nikoliv na budoucnost.

Pokud ji dáte do vlhkého sklepa, zavře se, přestože venku může celý den svítit slunce. Naopak změna počasí může přijít rychleji, než na ni šiška stačí výrazně zareagovat.

Jako domácí předpověď počasí tedy není příliš spolehlivá. Jako jednoduchý důkaz toho, co dokáže vlhkost s přírodními materiály, je ale skvělá.

Stejným trikem se dnes inspirují vědci

Pohyb šišek není jen hezký pokus pro děti.

Jejich konstrukci zkoumají vědci při vývoji materiálů, které by dokázaly samovolně měnit svůj tvar podle okolní vlhkosti. Bez baterií, motorků nebo elektronických senzorů.

Příroda k tomu potřebuje jen správně uspořádané vrstvy materiálu.

A fungují ještě dlouho poté, co šiška spadne ze stromu.

Až tedy příště přinesete z lesa několik šišek, jednu si nechte stranou. Stačí trocha vody a obyčejný lesní suvenýr vám předvede mechanismus, který je mnohem chytřejší, než na první pohled vypadá.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz