Článek
Bukové listy mají po usušení vlastnosti, které z nich dělaly překvapivě dobrou výplň. Zůstávaly volné, byly poměrně měkké a neslehávaly se tak rychle jako některé jiné přírodní materiály.
Jejich používání popsal už v 17. století anglický spisovatel a milovník stromů John Evelyn. S bukovými matracemi se setkal ve Francii a Švýcarsku a očividně na něj udělaly dojem.
Listy se podle něj sbíraly na podzim ještě před silnějšími mrazy. Právě tehdy měly být nejvhodnější. Dobře připravená výplň prý zůstávala příjemná sedm až osm let, zatímco sláma za tu dobu tvrdla a zatuchla.
Na materiál, který doslova padal ze stromů zadarmo, to není špatný výkon.
Voněla trochu jako zelený čaj
Taková postel samozřejmě nebyla stejná jako dnešní matrace. Při každém otočení se z ní mohlo ozvat jemné šustění a praskání.
Právě v tom ale měl buk další výhodu. Listy některých stromů byly mnohem hlučnější. Kaštanové listí například při pohybu údajně praskalo natolik, že podobným postelím dali ve Francii žertovnou přezdívku odkazující na hlučné parlamentní debaty.
Bukové listí bylo klidnější. Starší popisy navíc tvrdí, že si po usušení uchovávalo příjemnou vůni připomínající zelený čaj.
Představte si tedy jednoduchý látkový vak naplněný tisíci suchých listů. Žádná paměťová pěna, žádné pružiny. Přesto se na něm podle dobových svědectví spalo velmi dobře.
Buk rozhodně není exotika ani v Česku
Celý nápad může dnes působit jako kuriozita z daleké země, jenže samotný buk je v české krajině naprosto doma.
Buk lesní patří mezi naše nejvýznamnější listnaté dřeviny. Na podzim tak není těžké najít les, kde zem pokrývá souvislá rezavě hnědá vrstva jeho listů.
Nemáme přitom spolehlivý důvod tvrdit, že právě bukové matrace byly běžnou součástí českých domácností. Dobře doložené jsou především z jiných částí Evropy.
Pro českého čtenáře je na nich zajímavé něco jiného. Ukazují, jak odlišně se lidé ještě před několika staletími dívali na věci, které dnes považujeme za obyčejný přírodní odpad.
Dnes bychom si je do matrace asi nenacpali
Vyrazit do lesa s několika pytli a doma začít vyrábět bukovou matraci asi nebude nový podzimní trend.
Princip je ale fascinující. Lidé velmi dobře znali vlastnosti materiálů ve svém okolí a dokázali využít i něco tak obyčejného, jako jsou opadané listy.
Až tedy příště půjdete na podzim bukovým lesem a pod nohama vám začne šustit hnědé listí, možná se na něj podíváte trochu jinak.
Před několika staletími totiž nemuselo skončit jen na lesní půdě. Někde v Evropě na něm lidé každou noc spali.
