Článek
Co si většina lidí myslí
Logika běžného smrtelníka říká:
- ledovka = přírodní jev
- přírodní jev = živel
- živel = pojištění živlu
Pojištění živlu má mnoho lidí sjednáno, je totiž levné. Patří mezi nejčastější druhy pojištění, které si majitelé nebo provozovatelé aut sjednávají k povinnému ručení. Trojice nejoblíbenějších pojištění je: 1) pojištění skel, 2) pojištění střetu se zvířetem a … 3) pojištění živlu, někdy také pod názvem pojištění přírodní události.
Realita pojistných podmínek je ale jiná. Ledovka – přesněji nehoda následkem ledovky – není součástí pojištění živlu. A pozor – není to spiknutí českých pojišťoven. Je to výsledek definice živlu používaného v Česku jako v zahraničí.
Co je (a není) pojištění živlu
Pojištění živlu (přírodní události) ti kryje škody způsobené přímým působením přírody. Typicky:
- 🌩️ kroupy,
- 🌪️ vichřice,
- 🌊 povodeň nebo záplava,
- 🔥 požár,
- ❄️ sesuv sněhu,
- 🌳 pád stromu.
Co má tento seznam společného? Příroda útočí, i když auto stojí. Kroupy poškodí zaparkované auto, vichřice „hodí“ popelnici na stojící auto, ze střechy spadne čepice sněhu a ledu na opuštěný vůz atd.
Samozřejmě je možné, že třeba kroupy poškodí i jedoucí auto. Důležité ale je, že škoda může vzniknout na stojícím vozidle. A jsme u toho. Ledovka na silnici ti nepoškodí stojící auto.
🧊 Ledovka do auta nebourá. Ledovka „jen“ vytvoří podmínky. Ty řídíš a díky podmínkám dostaneš smyk, následuje náraz a kontakt se stromem/svodidlem/domem/jiným autem. To již není přírodní událost, to je dopravní nehoda. V policejním protokolu to bývá popsáno jako “ … řidič při projíždění levotočivou zatáčkou nepřizpůsobil rychlost jízdy dopravně technickému stavu vozovky, kdy na namrzlém povrchu vozovky uvedl vozidlo do smyku …“
A taková situace patří pod havarijní pojištění, někdy také označené jako pojištění dopravní nehody. Tam najdeš v podmínkách pojištění pro případ „střetu, nárazu a pádu vozidla“. Ledovka tě svede, ale nenabourá. Nabouráš ty.
Pojišťovny nepojišťují počasí. Pojišťují škodu.
S ledovkou je to podobné, jako když vichřice (nebo silná námraza) vyvrátí strom a ty do stromu na silnici narazíš. Můžeš tvrdit, že prapříčinou škody na tvém autě byl živel ve formě vichřice. Ve skutečnosti ale došlo k nárazu tvého auta do překážky na silnici. Není důležitá příčina, ale samotný nehodový děj. Střet s ležícím stromem patří do havarijního pojištění.
Jo jasně. Pokud bys měl/a štěstí a padající strom by spadl přímo na tvoje projíždějící vozidlo – vyhrál/a jsi. To by ti pojišťovna zaplatila z pojištění živlu.
Někteří řidiči si také rozbili auto o kusy ledu na kraji vozovky. Je jedno, zda se tam dostaly pádem ze střechy přívěsu nákladního auta nebo se vytvořily při prohrabování silnice. Je to ležící překážka a bez havarijního pojištění (pojištění dopravní nehody) ti pojišťovna škodu nezaplatí.
Už tě slyším, jak se ptáš – a co když mi spadne na auto kus ledu z návěsu kamionu, co jede přede mnou? Je to pojištěno z živlu nebo z havárie? Ani jedno 😀 Je to pojištěno z povinného ručení toho kamionu. Tak si zapiš jeho značku a když nezastaví, hned zavolej policisty.
Eligotovo shrnutí
Je to důležité, protože:
- mnoho řidičů má sjednané jen povinné ručení + živel,
- ale nemá havarijní pojištění,
- a pak se diví, že oprava za statisíce jde z vlastní kapsy.
Když meteorologové hlásí ledovku na další den, tak si můžeš rychle koupit havarijní pojištění. Ale mnohem levnější a chytřejší je v daný den prostě nevyjíždět autem. Pokud to jde, vezmi si home office nebo jeď MHD. Říká se tomu prevence. Protože i když nabouráš a máš havarijní pojištění, tak tvůj čas a tvé starosti s opravou, náhradním autem, řešením pojistné události a případným zraněním za to fakt nestojí.
