Článek
Spořicí účet býval jednoduchá disciplína. Otevřeš účet, pošleš peníze, banka ti připíše úrok a hotovo. Jenže tahle doba je skoro pryč.
Dnes už dobrý úrok na spořicím účtu často neznamená jen „mám peníze a banka je chce“. Znamená spíš: „splnil jsem sadu podmínek, které si banka vymyslela, aby ze mě neměla jen zaparkované peníze, ale aktivního klienta.“
Jinými slovy: spořicí účet už většinou není samostatný produkt. Čím dál častěji je to návnada. Někdy férová, někdy chytrá, někdy trochu mucholapka.
A právě proto má smysl dívat se nejen na samotný úrok, ale i na to, co za něj banka chce.
1. Dobrý úrok? Nejprve ukaž, že jsi aktivní klient
Nejčastější podmínka pro lepší sazbu je dnes jednoduchá: nestačí mít spořicí účet. Banka chce, abys u ní měl také běžný účet a používal ho.
Typicky po tobě chce jednu z těchto věcí:
- Účet: mít sjednaný běžný účet ve určité variantě,
- Platby: zaplatit kartou určitý počet plateb měsíčně,
- Příjem: poslat si na běžný účet příchozí platbu v určité výši.
Nesplníš podmínku? Pak úrok za daný měsíc klesne i na nulu. V tabulce vidíš přehled nabídek seřazených dle úroku při vkladu 50 tisíc Kč. A rovnou vedle máš výši úroku pro vklady 150, 250 a 500 tisíc.
Výnosy spořicích účtů bez podmínky investic v květnu 2026. Zdroj: sazebníky jednotlivých bank, zpracování a výpočty Eligot.
Shrnuto:
- Chceš úrok 4 %? Zkus mBank nebo Raiffeisenbank. Musíš ale platit kartou (5x nebo 10x) a posílat si peníze na účet (mBank).
- Nechceš další běžný účet? VÚB pro tebe má 3,7 % bez nutnosti běžného účtu. Ale pozor – je to pobočka zahraniční banky, při uzavření smlouvy to dá trochu více práce podobně jako zdanění výnosů.
- Nechceš běžný účet a řešit zdanění? Pak je zde 3,25 % od Fio banky. Sazba úroku platí do 200 tisíc.
2. Trend: lepší úrok za investice nebo větší majetek
Poslední rok se začíná čím dál víc objevovat další typ podmínky. Banka už nechce jen aktivní běžný účet. Chce víc.
Chce, abys u ní pravidelně investoval. Nebo měl určitý objem peněz v její finanční skupině, ať už ve vkladech nebo v investicích.
Pro někoho to může být výhodné. Pokud u dané banky stejně investuješ, lepší sazba na rezervě je příjemný bonus.
Ale pozor: špatný investiční produkt ti může snadno sežrat víc peněz, než kolik vyděláš na vyšším úroku spořicího účtu. Třeba podílové fondy často ukousnou 2,5 % z výnosu. To ti o trochu vyšší úrok na spořicím účtu nevrátí. Takže opakuji: dej si bacha!
Výnosy spořicích účtů s podmínkou pravidelných investic nebo objemu vkladu v květnu 2026. Zdroj: sazebníky jednotlivých bank, zpracování a výpočty Eligot.
Třeba u Raiffeisenbank máš díky investicím o 0,2 % vyšší úrok než bez nich. Ale například průběžný poplatek z tvých akcií a ETF u Rajfky je 0,2 %, navíc k tomu zaplatíš vstupní poplatky. A pokud si vybereš podílové fondy, jsou průběžné poplatky mnohem vyšší.
U Partners banky je podmínka pro úrok 3,2 % mít na běžném účtu stále 20 tisíc Kč. Pokud je to tvoje hlavní banka, je to OK. Ale pokud by sis zřizoval jen kvůli spořicímu účtu, těch 20 tisíc se ti nebude úročit.
3. Mucholapky: krásný úrok na uvítanou, pak šup dolů
Banky mají rády nové klienty. Někdy až moc.
Proto se objevují speciální nabídky, které lákají vysokým úrokem jen pro nové klienty nebo jen pro nové vklady. Zní to skvěle: přijď k nám, dostaneš lepší sazbu než ostatní.
Jenže háček bývá v čase. Vyšší úrok platí jen několik měsíců. Pak nabídka skončí a klient často spadne na sazbu, která je průměrná, slabá nebo přímo smutná.
Stávající klienti často podobnou „vítací“ sazbu nedostanou. Banka odměňuje nově příchozí a ti věrní koukají zpoza plotu. V praxi tak existující klienti dotují akviziční kampaň na nové klienty.
Eligot říká: tohle není fér.
Ano, obchodně to dává bance smysl. Ale klientsky to smrdí.
Když banka nabízí skvělý úrok jen novým klientům a dlouhodobým nechá drobky, není to odměna za věrnost. Je to odměna za to, že jsi ještě neutekl.
Asi chápeš, že podobným nabídkám tady Eligot nebude dělat reklamu.
4. Staré účty, staré sazby, současný problém
Pak jsou tu účty, které už banky nově nenabízejí, ale lidé je pořád mají.
A často je to špatně. Čím starší je účet, tím nižší bývá úrok.
Klient si kdysi založil spořicí účet, poslal na něj rezervu a nechal ji tam. Jenže banka mezitím uvedla nový produkt, změnila sazby, upravila podmínky a starý účet potichu nechává dožít s horším úrokem.
Výsledek? Máš peníze u stejné banky, ale na horším účtu, než jaký bys mohl/a sjednat dnes.
Tohle je klasická bankovní lenostní daň. Platí ji ten, kdo nekouká do sazebníku nebo nečte články od Eligota a věří, že banka mu sama nabídne nejlepší variantu.
Nenabídne. Banka není tvůj kamarád jako Eligot. Banka je banka.
Výnosy již nenabízených spořicích účtů v květnu 2026. Zdroj: sazebníky jednotlivých bank, zpracování a výpočty Eligot.
Eligotovo shrnutí
Když dnes porovnáváš spořicí účty, nestačí seřadit sazby od nejvyšší po nejnižší.
To by bylo hezké. A naivní. Takže skoro lidské.
Nebuď naivní a chovej se k penězům racionálně jako robot. Ohlídej si tři věci:
- Vyhni se akčním nabídkám pro nové klienty
Teď jsi nový. Za pár měsíců budeš starý ... klient. Když banka říká "mám pro nové klienty bezva nabídku“, tak tím také říká “mám pro stávající klienty horší nabídku“. Nechceš mít za pár měsíců horší nabídku. - Vyhni se kombinacím s investicemi
Banky to nabízí proto, že mají vyšší marži na investicích. Více pro banku = méně pro tebe. Banku k investování si vyber podle investičních poplatků, ne podle úroku spořicího účtu. - Ohlídej si podmínky, pokud zvolíš nabídku s aktivitami
Platby kartou a příchozí platbu splníš snadno, když máš systém. Nastavíš si ze svého účtu pravidelnou platbu třeba 15 tisíc a kartu si dáš do mobilu. Po provedení platby většinu peněz přesuneš na spořicí účet. Zaplatíš několikrát v obchodě nebo za oběd a máš splněno.
Spořicí účet má ve tvých financích svoje důležité místo – je to garáž pro tvůj rezervní fond. Třeba pro 6 průměrných měsíčních výdajů tvé domácnost. Jednodušeji? Měj tam aspoň 200 tisíc.
Když už v něm parkuješ peníze, ať ti něco vydělají. Klikni na odebírat Eligota, ať nezmeškáš příští aktualizaci přehledu spořicích účtů.
