Článek
Spořka zrušila brzdu pro malé investice
Česká spořitelna udělala krok, který vypadá nenápadně, ale v bankovním investičním rybníčku je to viditelná vlna. Od 18. května zrušila minimální fixní poplatek u nákupu akcií, ETF a podobných cenných papírů.
Nově tedy u akcií a ETF zaplatíš jen 0,35 % z investované částky. Když investuješ 1 000 Kč, zaplatíš 3,50 Kč. Ne 4 eura, cca 100 Kč. Ne „minimálně něco, protože tabulka v ceníku“. Prostě 3,50 Kč.
To je velká změna hlavně pro malé pravidelné investice. Fixní minimum totiž u malých částek bolí víc než samotné procento. U investice 1 000 Kč není rozdíl mezi 0,2 % (RB) a 0,35 % (ČS) žádné drama. Drama je, když k tomu přiletí minimální poplatek v eurech.
Když se podmínky vyhlašují na sociální síti
Zajímavé je i provedení. Česká spořitelna to neudělala klasicky novým ceníkem, který začne platit za dva měsíce, až ho všichni najdou, vytisknou, založí do šanonu a zapomenou.
Udělala to přes marketingovou akci. Na webu má vedle ceníků i pravidla marketingové akce k pokynům bez minimálního poplatku.
To má jednu praktickou výhodu: může to platit hned.
A teď otázka: je to nová éra oznamování změn klientům? Místo ceníku post na webu, marketingová akce a potvrzení na LinkedInu? Nebo už to prostě hořelo tak moc, že Spořka nechtěla čekat na nový ceník?
Dlouhodobost změny podle zveřejněného příspěvku na LinkedInu potvrdila členka představenstva České spořitelny Daniela Pešková. To je důležité. Protože kdyby šlo pouze o krátkou akci, byla by to jen malá rošáda. Pokud jde o nový normál, je to šach.
ČS vs. Patria vs. Raiffeisenbank: kdo teď vede?
Tady je srovnání tří bankovních řešení, která dávají smysl porovnávat spolu. Všechny tři mají vstupní poplatek za nákup a zároveň průběžný poplatek z hodnoty portfolia.
- Česká spořitelna: nákup 0,35 %, bez minima + ročně 0,08 %
- Patria Finance / ČSOB: 4,9 EUR společně s 0,3 % + ročně 0,12 %
- Raiffeisenbank: 0,20 %, min. 5 EUR + ročně 0,2 %
Výsledek?
Z této trojice teď vede Česká spořitelna.
Ne proto, že by 0,35 % bylo nejnižší číslo na papíře. Není. Raiffeisenbank má 0,20 %. Jenže jakmile k tomu přidáš minimum 5 eur nebo 5 dolarů, pravidelný investor menších částek je v poplatkové pasti.
U Patrie je to ještě viditelnější. Konstrukce „fix + procento“ je pro malé částky horší než jednoduché procento bez minima. Když investuješ pár tisíc měsíčně, nechceš pokaždé platit eurový vstupný. Chceš investovat. Ne sponzorovat bohatou banku.
Raiffeisenbank a ČSOB skrze Patrii tím pádem budou muset reagovat. Doteď mohly říkat: máme slušnou nabídku, máme aplikaci, máme značku, máme klienty. Jenže Spořka jim teď říká: „To mám taky a navíc mám nákup bez minimálního poplatku.“
To se poslouchá blbě.
Fio a Air Bank: jiná liga, jiná logika
Do stejné tabulky ale nejde fér dát Fio a Air Bank.
Proč?
Protože jejich model je jiný. Mají sice fixní poplatek při nákupu, ale nemají průběžný poplatek z hodnoty portfolia. A pro dlouhodobého investora je právě průběžný poplatek často důležitější než vstupní.
Fio po letošní změně zavedlo pásma pro nákupy na Xetře: do 1 400 EUR poplatek 3,95 EUR, do 3 000 EUR poplatek 4,95 EUR, do 4 633 EUR poplatek 6,95 EUR a nad tuto hranici 0,15 %. Pro DIP má Fio ještě jedno nejnižší pásmo 500 EUR se sníženým poplatkem 1,98 EUR.
Air Bank má fixní poplatek 5 EUR (ETF) nebo 2 USD (americké akcie). Pro věrné klienty má od října 2025 výhodu – vrácení poplatku za první nákup akcií nebo ETF v měsíci.
A teď přijde pointa, kterou chytří investoři dávno znají:
Jednorázový poplatek bolí jednou. Průběžný poplatek bolí pořád.
Když zaplatíš při nákupu 100 Kč, mrzí to. Když ale každý rok platíš 0,08 %, 0,12 % nebo 0,20 % z celého portfolia, začne to být po letech hodně peněz. Zvlášť když portfolio roste.
Takže Fio a Air Bank mohou být pro dlouhodobé investování pořád výhodnější. Jenom je otázka, jestli si to klienti uvědomují.
Protože psychologicky je to jednoduché: člověk vidí nákupní poplatek hned. Průběžný poplatek je tišší. Nenápadnější. Takový bankovní komár. Nezabije tě. Ale saje pravidelně.
A co Komerčka, Moneta nebo UniCredit?
Komerční banka, Moneta a UniCredit Bank v tomhle závodě působí, jako kdyby neslyšely budík a zaspaly.
Jasně, mají investice. Mají fondy. Mají poradce. Mají letáky. Mají grafy, kde šipka většinou míří nahoru, protože dolů by to vypadalo blbě.
Ale jednoduchý přímý nákup ETF a akcií pro běžného klienta přes bankovní aplikaci nebo web? Tady zatím nic. Nula. Nada.
A to je problém. Protože klienti už pomalu chápou, že drahé podílové fondy nejsou jediná možnost. Česká spořitelna sama v Georgi nabízí širokou nabídku stovek ETF a tisíce akcií. Jak KB, Moneta a UCB budou vysvětlovat svým klientům, že to stále neumí?
Eligotovo shrnutí
Česká spořitelna zrušila minimální fixní poplatek u nákupu akcií a ETF. To je super zpráva.
Pro malé pravidelné investory je to přesně ten typ změny, který dává smysl. Konečně můžeš poslat menší částku do ETF bez toho, aby ti minimální poplatek ukousl nehezký kus investice.
Hlavní tlak teď půjde na ČSOB / Patrii a Raiffeisenbank. Patria má u jednorázových nákupů pořád fixní částku plus procentní část. Raiffeisenbank má nižší procento, ale pořád minimální poplatek. Pro malé investice to najednou vypadá hůř než Spořka. Tedy nejen vypadá – skutečně to nákladově horší je.
Takže otázka nezní, jestli budou reagovat.
Otázka zní: kdy?
Za měsíc? Za dva?
Protože hrát druhé housle se dá. Ale když vedle tebe Spořka začne hrát hlasitěji a levněji, publikum si toho všimne.
A ještě jedna zajímavost. Česká spořitelna nechala stejné vstupní poplatky u podílových fondů. To je skoro filozofická otázka:
Proč nemá nákupní poplatek 0,35 % i na fondy? Proč u nich účtuje až 10× vyšší poplatky?
A proč vlastně žádná velká banka nesnížila vstupní poplatky u fondů na podobně nízké hodnoty jako u ETF?
Možná proto, že fondy jsou pořád moc dobrý byznys.
Pro banku.
Ne nutně pro klienta.
