Edison mu dlužil 50 000 dolarů a nezaplatil. Nikola Tesla vynalezl svět, ve kterém žijeme

Přesto zemřel v 86 letech téměř bez peněz, v hotelovém pokoji číslo 3327, sám, se zlomeným srdcem po smrti bílé holubice. Jeho papíry zabavila FBI. Část z nich zřejmě zůstává dodnes tajná. Jmenoval se Nikola Tesla a svět si ho pamatuje mnohem méně, než by si zasloužil.

Nikola Tesla se narodil v roce 1856 v srbské rodině v chorvatské vesnici Smiljan, tehdy součásti Rakouska-Uherska. Otec byl pravoslavný kněz, matka – podle Tesly – neformální vynálezce, která si pro domácnost vymýšlela praktické pomocné přístroje, aniž by se kdy vzdělávala v technickém oboru.

Tesla po ní zdědil to nejcennější: schopnost vidět věci v prostoru. Ještě jako student si prý dokázal v mysli sestavit a otestovat celý stroj, odhalit konstrukční chybu a opravit ji – dříve, než cokoliv nakreslil na papír. Kolegové z pozdějšího období vzpomínali, jak Tesla přicházel do laboratoře s hotovými řešeními, která jiní pracně odvozovali výpočty.

Po studiích v Grazu a Praze nastoupil do zaměstnání v Budapešti. Při jedné odpolední procházce parkem se zahleděl na západ slunce – a v tu chvíli mu přišla myšlenka, která změnila dějiny. Slunce jako rotor, magnetické póly jako čtyři body okolo něj. Střídavý proud. Bylo mu čtyřiadvacet let.

V roce 1884 přijel Tesla do New Yorku s dopisem od evropského manažera Edisonovy společnosti. Dopis byl stručný: „Znám dva velké muže. Jedním jste vy. Druhý je tento mladý muž.“

Edison Teslu přijal. Dal mu úkol: vylepšit vlastnosti stejnosměrného proudu, který zásoboval americká města a byl Edisonovým obchodním pilířem. Tesla se dal do práce a skutečně vylepšení přinesl. Za odměnu mu Edison přislíbil 50 000 dolarů.

Když Tesla přišel pro peníze, Edison se zasmál. Prý šlo o americký humor, který Tesla jako Evropan nechápe.

Tesla z firmy okamžitě odešel. Léta se z toho nestali smíří – stali se z nich celoživotní rivalové.

Po odchodu od Edisona se Tesla spojil s průmyslníkem Georgem Westinghousem a začali spolu prosazovat střídavý proud jako základ elektrizace Ameriky. Výhody byly zřejmé: kabeláž šestinásobně tenčí, přenos na velké vzdálenosti bez ztrát, elektrárny mimo města.

Edison pochopil, co to znamená pro jeho byznys – a vyhlásil válku.

Kampaň, kterou rozjel, by dnes nepřežila ani den na sociálních sítích. Před novináři nechával Edison veřejně usmrcovat toulavé psy a kočky střídavým proudem, aby předvedl jeho „smrtelnost“. Tajně zaplatil inženýra, který prodal americkému státu první elektrické křeslo – postavené záměrně na střídavý proud. Edison doufal, že Američané nebudou chtít mít doma stejný proud jako popravčí nástroj. Popravu na elektrickém křesle začal neformálně nazývat „westinghousováním.“

V roce 1903 vyústila Edisonova kampaň ve veřejnou popravu slonice Topsy, která v cirkusu zabila tři lidi. Před zraky diváků a novinářů ji nechali usmrtit střídavým proudem. Edison nechal pořídit filmový záznam.

Válku proudů však Edison nakonec prohrál. Střídavý proud zásobuje celý svět dodnes.

Velký okamžik přišel roku 1893, kdy Tesla a Westinghouse vyhráli zakázku na elektrizaci Světové výstavy v Chicagu. Přes sto tisíc žárovek osvětlilo areál střídavým proudem – poprvé v takové míře v dějinách.

O dva roky později spustil Tesla elektrárnu na Niagarských vodopádech, která zásobovala střídavým proudem celé Buffalo. Byl to konec debaty. Edisonův systém neměl šanci konkurovat.

Teslovi bylo čtyřicet let a stál na vrcholu. Měl peníze, renomé a vášeň pro další výzkum. To, co přišlo potom, je příběh o tom, jak může génius ztratit vše.

Tesla věřil, že elektřinu a komunikační signály lze přenášet bezdrátově přes celý svět – prostřednictvím samotné zemské atmosféry. V roce 1901 začal na Long Islandu stavět věž Wardenclyffe: 57 metrů vysokou konstrukci s obří kupolí, napájenou z vlastní elektrárny.

Financoval ji magnát J. P. Morgan. Ale Morgan chtěl bezdrátový přenos zpráv – a Tesla chtěl přenášet energii. Když Morgan pochopil, že Teslův záměr nezapadá do byznysového modelu, financování zastavil.

Věž stála nedokončená. Tesla do ní vložil veškerý kapitál. Zbankrotoval.

Za první světové války americké ministerstvo obrany věž zbouralo – prý z obavy, aby ji nepřítel nevyužil ke špionáži. Tesla u toho nebyl. Seděl v New Yorku bez peněz a sledoval, jak mizí jeho největší sen.

V roce 1915 proběhla tiskem zpráva, že Nobelova cena za fyziku bude udělena společně Teslovi a Edisonovi. Ani jeden ji nakonec nedostal. Podle dobových svědectví Tesla odmítl cenu přijmout, pokud by ji měl sdílet s Edisonem – mužem, který ho připravil o peníze a roky bojoval špinavými metodami.

Oficiální příčina, proč cena nakonec šla jinam, nebyla nikdy plně objasněna.

Tesla pokračoval v práci. Vymyslel dálkové ovládání, experimentoval s rentgenovým zářením, navrhl základy toho, co dnes nazýváme radarovou technologií. Ve 30. letech pracoval na konceptu, který popsal jako „paprsek energie“ schopný zastavit letadla – projekt, který tehdejší armády odmítly jako fantazii.

Patenty, které mu mezitím vzal Guglielmo Marconi za vynález rádia, mu americký soud přiznal zpět – tři měsíce po jeho smrti.

V roce 1939 ho na newyorské ulici srazilo auto. Tesla si zlomil žebra a poranil ledviny. Zranění mu nedovolilo opouštět pokoj. Nastěhoval se do hotelu New Yorker, do pokoje číslo 3327 – a už z něj nevyšel.

Poslední čtyři roky života trávil sám. Westinghouse, který mu celá léta platil hotelový účet, byl dávno mrtvý. Přátel ubývalo. Peníze nebyly.

Jedinou společností mu byli holubi. Krmíval je z okna, znal je jednotlivě. Jedna bílá holubice se k němu vracela pravidelně. Podle Tesly vlastních slov ji miloval stejně, jako by člověk miloval ženu. Když uhynula, napsal, že mu to zlomilo srdce a že ví, že nejdůležitější část jeho díla je za ním.

Zaměstnanci hotelu New Yorker našli Teslovo tělo 7. ledna 1943. Zemřel na srdeční příhodu. Bylo mu 86 let.

V pokoji za ním zůstalo osmdesát kufrů plných technické dokumentace.

Ještě téhož dne přišli agenti Úřadu pro správu cizineckého majetku – Tesla byl srbský imigrant a válka stále běžela. Kufry zabavili. FBI je následně prohledala s otázkou, zda neobsahují materiály citlivé pro národní bezpečnost.

Do Bělehradu, kde dnes stojí Muzeum Nikoly Tesly, se dostalo šedesát kufrů. O zbývajících dvaceti se spekuluje dodnes. Část Teslových dokumentů zůstává podle dostupných informací v amerických archivech stále utajená.

Teslovy patenty na střídavý proud mezitím pohánějí každý výrobní závod, každou nemocnici, každý byt na světě. Elektromobily nesou jeho jméno. Bezdrátová komunikace, na jejímž základu pracoval, propojuje miliardy lidí.

Génius zemřel sám, v hotelovém pokoji, s holuby. Svět, který vynalezl, si žije dál.

Zdroje: