Článek
Poprvé jsem měla jít k tchýni domů, abych se s ní lépe seznámila. Manžel mi o ní vyprávěl jako o milé a vstřícné ženě, ale já jsem byla nervózní. Vždyť konec konců tchyně a snacha – to bývá komplikované.
Vešla jsem do obývacího pokoje, kde mě okamžitě zaujal jeden detail. Na jedné z hlavních stěn visel portrét – a ne ledajaký. Byl to portrét mého vlastního obličeje. Zachycený tak realisticky, že jsem měla pocit, že mě někdo sleduje i z obrazu.
Málem jsem oněměla. „Kdo to namaloval?“ zeptala jsem se po chvíli tiše manžela. Ten se jen usmál a řekl, že prý tchýně miluje malování a sbírání starých portrétů.
Ale tohle nebylo staré. Naopak, portrét vypadal, jako by byl malován nedávno.
Celé setkání mě provázelo zvláštní napětí. Tchýně se tvářila, jako by byla pyšná, že má tak osobní obraz ve svém obýváku, ale zároveň bylo v jejím pohledu cosi tajemného, co jsem nedokázala rozklíčovat.
Začala jsem se o portrét víc zajímat. Po několika návštěvách jsem zjistila, že tchýně opravdu maluje a že má v domě i další obrazy lidí, které osobně zná – ale nikdy jsem neviděla, že by se podobně osobně zaměřila na někoho jiného.
Byla jsem zvědavá, jestli ten portrét představuje něco víc než jen umělecké dílo.
Jednoho dne jsem se od ní zeptala přímo: „Proč jste namalovala právě mě?“
Její odpověď mě zaskočila.
„Vidím v tobě něco, co ostatní ne. Jsi pro nás důležitá víc, než si myslíš. A ten portrét je jako… spojení. Něco, co nás bude držet pohromadě i v těžkých chvílích.“
Od té chvíle jsem si začala všímat zvláštních náznaků v našem vztahu – jakoby tchýně a já měly mezi sebou neviditelné pouto, které přesahovalo běžné rodinné vazby.
Ale podivné bylo, že jsem nikdy neměla tušení, že by mě někdo maloval. Ačkoli se často fotím, nikdo nikdy nepřišel s žádnou malbou nebo portrétem.
Časem se mi začaly vracet vzpomínky na chvíle, kdy jsem byla malá a někdo mě tajně sledoval – ale nikdy jsem nevěděla, kdo to byl.
A teď, s portrétem na zdi u tchýně, se mi zdá, že něco z minulosti začíná vyplouvat na povrch.
A já si začínám klást otázku: kdo opravdu tchýni zná lépe – já, nebo ona mě?
