Článek
Asma Asadová se narodila v roce 1975 v Londýně jako Asma Akhras do prominentní syrské rodiny – její otec byl kardiolog a matka diplomatka. Vzdělání získala na prestižních školách v Anglii, včetně diplomu z informatiky a francouzské literatury na King’s College v Londýně. Před sňatkem s Bašárem Asadem v roce 2000 pracovala v bankovnictví.
Role první dámy
Po svatbě s Asadem, který se téhož roku stal prezidentem Sýrie, se Asma chopila role moderní první dámy. Prezentovala se jako reformátorka, podporovala kulturní projekty a prostřednictvím PR agentur budovala obraz Sýrie jako moderní destinace.
Asma al-Assad údajně udržovala ve své domácnosti demokratickou atmosféru, kde každý člen rodiny měl právo vyjádřit svůj názor. Přesto byla v mnoha ohledech považována za „šéfku“ domácnosti, která měla hlavní slovo při rozhodování o důležitých záležitostech
Její styl byl popisován jako nenápadná elegance, a magazín Vogue ji nazval „růží v poušti.“ Magazín v článku o ní psal, že se vyhýbala nošení islámských šátků, řídila vlastní SUV, chodila v botech od značky Christian Louboutin. Blesk uvádí, že do Sýrie dokonce začaly jezdit celebrity jako Angelina Jolie, Brad Pitt, Sting či Damon Albarn. Do Sýrie dokonce začaly proudit mezinárodní peníze.
Občanská válka a utrácení
Tato idealizovaná image se zhroutila s vypuknutím syrské občanské války v roce 2011. Režim Bašára Asada je obviňován z brutálních represí, chemických útoků na civilisty a válečných zločinů, což vedlo k smrti více než půl milionu lidí.
Rodina se soudila i se zahraničními médii, že o nich psala nelichotivým způsobem. Vogue spolu s novou šéfredaktorkou otočil a článek o „pouštní růži“ sprovodil ze světa.„Po zhodnocení událostí minulého roku a půl je jasné, že hodnoty a priority tohoto režimu jsou naprosto v rozporu s hodnotami vyznávanými ve Vogue. V Sýrii jsou páchány nehorázné krutosti. Odsuzujeme činy Asadova režimu nejdůraznějším možným způsobem,“uvedla tehdy v prohlášení.
Asma byla v té době často kritizována za svůj okázalý životní styl – během války utrácela za luxusní zboží. Blesk uvádí, že nezisková mediální společnost WikiLeaks zveřejnila informace o tom, že Asadová v prvním roce konfliktu utratila přibližně 7 a půl milionu korun za 130 kusů nábytku nebo více než 150 tisíc korun za lodičky poseté krystaly.
Na její rodinu byly uvaleny sankce, ale s nimi si příliš starostí nedělala. Obcházela je tak, že posílala pro nákup nábytku do Dubaje svého kadeřníka. V Londýně si pro změnu objednávala pod falešným jménem. I přes turbulentní období občanské války si zakládala na luxusním stylu života a udržování zdání normálnosti uvnitř prezidentského paláce.
To, že do její země proudí humanitární pomoc z celého světa ji nejspíše nějak nerozrušovalo. Naopak, i toto chtěla mít pod kontrolou. Humanitární organizace byly nuceny jednat s její charitativní organizací Syria Trust. V roce 2020, když byly na Asadovou uvaleny další sankce, označila ji americká vláda za jednu z „nejznámějších válečných profitérů“ Sýrie, píše The Guardian.
Bojovnice s nemocí
Navzdory svému okázalému životnímu stylu a kontroverzím musela Asma Asadová v následujících letech čelit i vážným zdravotním problémům. V roce 2018 jí byla diagnostikována rakovina prsu. Podstoupila tak intenzivní léčbu ve vojenské nemocnici v Damašku. Veřejně sdílela svůj boj s nemocí, což bylo velké gesto, protože rakovina je v arabském světě stále spíše tabu.
V době léčby se prezentovala jako bojovnice, která čerpala sílu z odhodlání syrského lidu. „Patřím k syrskému lidu, který naučil svět, jak být nezlomný, silný a jak čelit obtížím. Mé odhodlání pochází z vašeho odhodlání a síly, kterou jste prokázali v posledních letech,“ stojí v prohlášení, o kterém psal Blesk. Z nemoci se již plně vyléčila.
Sankce a exil
Po pádu Asadova režimu v roce 2024 uprchla spolu s manželem a dětmi do Ruska, kde díky podpoře Vladimira Putina začala nový život. Rodina údajně vlastní miliardová aktiva v zahraničí, včetně luxusních nemovitostí v Moskvě.
Asma Asadová je dnes vnímána jako kontroverzní postava – žena, která zradila své kořeny a pověst reformátorky, aby stála po boku diktátora. Její image zůstává rozporuplná – pro některé je symbolem síly a elegance, pro jiné symbolem cynického luxusu uprostřed lidského utrpení.
Zdroje:
