Hlavní obsah
Lidé a společnost

Levoboček Rudolfa II. měl násilnou povahu, zůstali za ním mrtví

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Neznámý malíř, Public domain, via Wikimedia Commons

Levoboček Rudolfa II. spáchal na dívce natolik odporné zvrácenosti, že ho jeho vlastní otec nechal uvěznit. V domácím vězení zemřel ve věku 23 let.

Článek

Nejhorší potomek Rudolfa II.

Rudolf II. Habsburský byl římský císař, uherský, český, chorvatský král a rakouský arcivévoda z dynastie habsburské. Vládl v období renesance, byl milovníkem okultismu, astrologie a alchymie a jeho vztahy se ženami byly velmi komplikované. Měl několik dlouhodobých milenek, ale nikdy se neoženil. Od útlého věku byl sice zasnoubený se svou neteří Isabellou Clarou Eugenií, dcerou španělského krále Filipa II., ale k sňatku nikdy nedošlo.

Jednou z jeho nejvýznamnějších milenek byla Kateřina Stradová, která byla jeho dvorní dámou a později se stala hraběnkou. S tou měl Rudolf šest dětí, jejich prvorozeným synem byl Don Julius Caesar markýz d’Austria. Ten zdědil po otci duševní chorobu, schizofrenii, která se v rodině Habsburků často vyskytovala. Kromě toho měl velmi násilnické sklony, které vyústily v odporný čin.

Krutý a zvrácený

Don Julius Caesar markýz d’Austria se narodil přibližně v roce 1586 (někde se uvádí 1584) v Praze jako prvorozený nemanželský syn císaře Rudolfa II. a hraběnky Anny Marie Stradové. Rudolf II. svému levobočkovi poskytnul peníze i okázalý majetek a snažil se o jeho vzdělání. Výchova se mu však vymkla z rukou, jelikož Julius stále více projevoval sklony k násilí, miloval pouliční rvačky, holdoval alkoholu, často navštěvoval nevěstince a navíc se u něj začala naplno projevovat maniodepresivní psychóza a schizofrenie.

Roku 1606 zabil sluhu, proto byl poslán do rakouského kláštera v Gamingu, odkud však odešel po pouhých třech měsících. Ještě téhož roku se přestěhoval do zámku v Českém Krumlově, který Rudolf II. věnoval svému synovi jako rezidenční sídlo. Netrvalo dlouho a svým jednáním začal k smrti děsit místní obyvatele, jelikož se dopouštěl celé řady vážných zločinů. Jeho nejzvrácenější čin však měl teprve přijít. Vše začalo tím, že si v roce 1607 vyhlédl dceru místního holiče.

Foto: Adolf Liebscher, Public domain, via Wikimedia Commons

Don Julio Caesar vraždí svoji milenku Markétu Pichlerovou

Dívka si prošla peklem, než zemřela krutou smrtí

Rodina dívky Markéty Pichlerové souhlasila, aby se nastěhovala k  Donu Juliovi, jelikož se těšil velkému bohatství. Měli pocit, že díky jeho majetku bude o jejich dceru a její případné potomky náležitě postaráno. Jenže bohužel se Markéta dočkala jen krutého mučení. Don Julius nejprve Markétu zahrnoval cennostmi, ale jednoho večera ji v záchvatu zuřivosti surově zbil a probodl kordem. Dívka byla natolik zmučená, že omdlela bolestí. Jelikož si Julius myslel, že je dívka mrtvá, vyhodil její tělo z okna a dál se o ni nezajímal.

Markéta pád jako zázrakem přežila díky vrstvě odpadků, která se pod oknem nacházela. V ukrutných bolestech uprchla zpět ke svým rodičům, kde se před vyšinutým sadistou ukryla. Jenže jen co se jí podařilo částečně vyléčit ze svých zranění, Julius se dozvěděl, že je naživu, a požadoval Markétu zpátky. Rodiče Markétu bránili, a tak nechal šílený levoboček jejího otce zavřít na pět týdnů do vězení, kde měl natolik otřesné podmínky, že se nakonec otec své dcery vzdal.

Zdrcená Markéta musela odejít zpět na zámek, kde její život vyhasl dne 18. února roku 1608 při jednom ze záchvatů šíleného sadisty. Ten jí měl před smrtí vydloubnout oko, uříznout uši, vyrazit zuby a na několika místech jí rozbít hlavu. Mrtvou dívku pak rozřezal na kusy. Když pak zubožené tělo dívky ukládali do rakve, měl podle pověstí hřebíky do rakve zatloukat právě její vrah. Zpráva o tomto otřesném činu se dostala až k uším Rudolfa II., který odmítl svého syna bránit a nechal jej uvěznit do konce života do domácího vězení. Konec přišel velmi brzy, kdy jen o půl roku později Don Julius Caesar markýz d’Austria zemřel dne 25. června roku 1609 na prasklý vřed.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz