Článek
Vyrůstala v přísně katolické rodině
Celým jménem Anna Elisabeth Michel, která je známá také jako Anneliese Michel, se narodila 21. září 1952 v německém městě Leiblfing. Byla zbožnou katolickou dívkou, která dvakrát týdně docházela na mši. Jenže od svých 16 let začala trpět závažnými zdravotními problémy, včetně epilepsie a duševních poruch. Své záchvaty si navíc většinou nepamatovala, proto její rodina nabyla dojmu, že byla dívka v jakémsi transu.
Podivná epilepsie
Její původní diagnóza byla epilepsie, kterou stanovil neurolog, ke kterému Anneliese docházela. Ten také vysvětlil, že její nemoc může způsobovat ztrátu paměti a halucinace. Po sdělení diagnózy začala Anneliese užívat léky na epilepsii, a dokonce byla schopna začít navštěvovat univerzitu. Její stav se však zdál být odolným vůči standardní terapii a léky nezabíraly. Aby toho nebylo málo, přidaly se i další projevy, které nebyly pro epilepsii typické. Samotná Anna totiž tvrdila, že je posedlá démony a občas se chovala velmi agresivně. Údajně prý viděla tvář ďábla na každém rohu a ve své hlavě slyšela démony, kteří ji říkali, že je prokletá a shnije v pekle. Sama se tak rozhodla vyhledat pomoc u kněze, který ji však odkázal na lékařskou pomoc.
Šílenství narůstalo
Anneliese byla natolik posedlá myšlenkou, že ji ovládá ďábel, že se chovala naprosto iracionálně. Strhávala ze sebe oblečení, prováděla až 400 dřepů denně, nebo třeba vlezla pod stůl, kde dva dny štěkala jako pes. Kromě toho také jedla pavouky, uhlí, hlavu mrtvého ptáka a olizovala svoji vlastní moč z podlahy. V tuto chvíli už to její silně katolická rodina nemohla vydržet a v roce 1973 se obrátila na katolickou církev s žádostí o exorcismus. Ten nakonec prováděl kněz Enst Alt a jeho společník Arnold Renz. Během exorcismů byla Anna velmi agresivní a přesvědčovala je o tom, že je Lucifer, Judas Iskariotský a Nero.
Exorcismus vše jen zhoršil
Exorcismy trvaly několik měsíců, kdy Anneliese akorát usvědčovali v přesvědčení, že je skutečně posedlá démony, což pro její silně katolickou mysl musela být otřesná představa. Místo léků a řádné péče tak její chorá mysl propadala stále většímu zoufalství, až nakonec 1. července roku 1976 ve věku 23 let zemřela. Ernst Alt pak u soudu vypověděl, že skutečně věřil tomu, že dívka nevypadala jako epileptik. Pitva prokázala, že dívka zemřela na podvýživu a dehydrataci. Nikdo totiž během exorcismu neřešil příjem tekutin, živin nebo tišících léků. Celý případ se tak dostal před soud, kdy oba kněží, kteří prováděli exorcismus, byli shledáni vinnými ze zabití z nedbalosti a odsouzeni k šesti měsícům vězení, které si stejně neodseděli, a rodiče Anneliese byli zproštěni viny, jelikož si prý protrpěli dost. Ubohá Anneliese se tak nedočkala ani správné léčby, ani spravedlivého trestu pro lidi, na které spoléhala.
Zdroj: Ati
