Článek
Tyran, který proslul zvěrstvy
Phalaris byl tyranský vládce z Acragas (nyní Agrigento) na Sicílii, který žil přibližně v letech od 570 do 554 př.nl. Byl proslulý svou bezmeznou krutostí, kdy se o něm dokonce říkalo, že je kanibalem a pojídá malá miminka. Není tak divu, že takto zvrácený člověk stále hledal nové způsoby, jak by šli lidé mučit a popravovat. Jeden z krajanů zvaný Perilaus (či Perillus) byl umělcem a velmi zručným řemeslníkem. Ve snaze zalíbit se Phalarovi zkonstruoval děsivé zařízení: bronzového (či mosazného) býka, který za dvířky ukrýval dutou komoru. Tam měly být umístěny oběti a následně se měl pod býkem rozdělat oheň, aby se socha proměnila v pec. Z útrob do nozder vedly trubky, které měly proměnit křik obětí v hudbu. „Obyvatel bude křičet a řvát v neutuchající agónii a jeho výkřiky k vám budou přicházet trubkami jako nejněžnější, nejubožejší a nejmelodičtější řev. Vaše oběť bude potrestána a vy si užijete hudbu,“ měl prohlásit Perilaus, když tyranovi býka představoval. Býk tak měl lahodit oku jako krásná socha, která vydává melodii, zatímco uvnitř umírá člověk v bolestech.
V býku skončil jeho konstruktér i samotný tyran
Phalaris byl však zcela pokrytecky rozhořčen důmyslnou krutostí konstruktéra, a tak se rozhodl, že jej za jeho drzost potrestá. Nařídil mu, aby si do býka vlezl a předstíral křik. Poté za umělcem zavřel dvířka a přikázal rozdělat oheň se slovy: „Přijmi náležitou odměnu za své podivuhodné umění: Ať jako první zahraje hudební mistr,“. Když pak zaslechl Perilausův křik, vynález se mu skutečně zalíbil. Řemeslníka nechal těsně před smrtí z býka vyjmout a shodit z útesu. Phalaris vládnul celkem šestnáct let, kdy za dob jeho vlády Acragas prosperoval, rozšířil svá území a byly vybudovány nádherné stavby. Nakonec byl však tyran Phalaris svržen Telemachem, předkem tyrana Therona, a říká se, že byl upálen ve svém vlastním bronzovém býkovi. Starověký básník Pindar, který žil o století později, výslovně spojuje tento mučicí nástroj se jménem Phalaris. Až o mnoho století později byl Phalaris poprvé popsán řeckými sofisty či rétory ve zcela jiném světle, kdy byl vykreslován jako humánní a kultivovaný člověk.
Zdroje: Open Culture, Britannica
