Patří důchodci za volant? Zkusme najít pravdu

Nejspíš to také vídáte pravidelně v diskuzích pod různými nehodami, které zavinil nějaký starší člověk, žena či naopak někdo velmi mladý, nejlépe ve vozu BMW. Výkřiky, že tyto skupiny osob zkrátka za volant nepatří. Pojďme se tedy podívat na jednu z nich, která je obecně nazývána „důchodci“. Nejprve si pojďme ustanovit, o jakou skupinu osob se vlastně jedná. Řekněme, že se budeme držet věku, kdy lidé většinou odchází do důchodu, tedy 65 let. To je také věk, kdy na řidiče čeká první lékařská prohlídka, kterou musí po třech letech opakovat a následně každé další dva roky. Dokument o jejím absolvování jsou pak tito lidé povinni vozit s sebou stejně jako třeba řidičský průkaz.

Bohužel nikdo není mladý věčně a s přibývajícím věkem narůstá také počet zdravotních problémů, kdy starší lidé se často potýkají se zhoršeným zrakem, sluchem či například srdečními onemocněními. Přitom všechny tyto zdravotní potíže jsou velmi nebezpečné, pokud jde o řízení vozidla. Jistě, tyto zdravotní potíže mohou mít i mladší ročníky a stejně tak pro ně by mělo platit, že pokud jsou u někoho při vstupní prohlídce tyto potíže zjištěny, měly by následovat časté pravidelné kontroly, nebo by řidičské oprávnění vůbec nemělo být uděleno. Ale teď se bavíme o starších ročnících. Někoho, kdo má skvělou kondici a strčil by i o generaci mladší lidi do kapsy, mohou tyto zdravotní prohlídky urážet. Ale co si budeme povídat, ne každý člověk dbá na zdravý životní styl, milovníků alkoholu či tabáku se v České republice najde více než dost a lidí s nadváhou také. Takže ti vitální jedinci prohlídku musí jednoduše skousnout jako kolektivní opatření. A nikdo přeci nemůže chtít, aby se při množství řidičů úřady zabývaly každým jednotlivcem zvlášť.

Zdravotní prohlídky tedy rozhodně nepovažuji za špatný počin, kdy by určitě neškodilo, aby byly například po 10 letech prováděny již od začátku řidičského oprávnění. Ostatně ani velmi důkladné psychotesty by vůbec nebyly na škodu v rámci získání řidičského oprávnění. Teď se však vraťme opět k těm seniorům. Člověk by čekal, že při tolika zdravotních prohlídkách snad po silnici nebudou jezdit lidé v katastrofálním zdravotním stavu. Přesto se však opakovaně během roku stává, že se v médiích objevují zprávy o tom, že nějaký senior způsobil dopravní nehodu. Osobně jsem viděla paní, které bylo odhadem kolem 90 let, která na parkovišti dvakrát přejela obrubník při odbočování a obličej měla přiblížený až těsně k volantu, nejspíš aby jí na silnici neuniknul další obrubník. Nebo pruh, ve kterém má jet. V červenci jsem zas četla o skoro devadesátiletém muži, který srazil dvě dívky na přechodu a ujel. Jedna věc je, že to byl nejspíš kulantně řečeno morálně velmi špatný člověk, když ani nezastavil. Druhá věc je, že dívky nejspíš vůbec neviděl. A takových zpráv je mnoho. Nevšiml si předjíždějícího vozidla, neslyšel projíždějící sanitku, neviděl odbočujícího motocyklistu, zkolaboval za volantem a havaroval… A zemřeli lidé, třeba i celé rodiny, ale samotný řidič často přežil. Jenže patrně nikdo pak nezkoumal kvalitu provedené lékařské prohlídky, ačkoliv by měl být alespoň nějakým způsobem přeci potrestán i lékař, který prohlídku provedl. Jistě, jsou zdravotní potíže, které se mohou stát komukoliv a nelze je ovlivnit. Ale to lze snad v 21. století zjistit po nehodě lékařskou prohlídkou, či případně pitvou, pokud řidič nehodu nepřežije. Je to jen domněnka, ale možná by zavedením trestů pro posuzující lékaře ubylo na silnicích řidičů, kteří svým zdravotním stavem ohrožují nejen sebe, ale především ostatní účastníky provozu.

Dalším častým jevem je, že starší ročníky mají tendenci jet na silnici velmi pomalu. Někdo by mohl namítnout, že je to přece bezpečnější, když si nejsou za volantem jistí, nebo jsou zkrátka jen opatrní. Jenže pomalá jízda ovlivňuje plynulost provozu a narušuje jeho bezpečnost. Pokud se člověk nedokáže sžít s aktuální rychlostí provozu, nebo si je za volantem tak nejistý, neměl by za něj vůbec usedat  – a to v jakémkoliv věku. Myslím, že 50 km/h v obci a 90 mimo ní není žádná závratná rychlost, aby někteří jedinci museli jet v obou případech až o 20 km/h pomaleji a způsobovat tak kolony. Pro plynulost provozu jsou také nežádoucí velmi pomalé reakce, které mohou být až život ohrožující. Klasickým příkladem je odbočování na hlavní silnici. Člověk jede a vidí vozidlo, které chce odbočit na hlavní silnici. Je ještě tak daleko, že by to stihlo asi třikrát, ale nakonec odbočí, až když je člověk těsně u něj. Poté musí kvůli odbočujícímu vozidlu leckdy prudce zabrzdit, někdy bohužel dojde i ke kolizi. Opět znám tragický případ, kdy senior vjel na hlavní silnici na poslední chvíli a důsledkem byla kolize, při které přišla o život mladá matka.

Rozhodně nechci házet všechny do jednoho pytle. Stereotypy o jistých skupinách řidičů nemusí vždy vycházet z reality. Stejně jako existují zodpovědní mladí řidiči, výborné řidičky, tak jistě existují i výborní řidiči senioři, kteří jsou v dobré zdravotní kondici, jezdí normálním tempem a mají normální reakční dobu. A tady je, myslím, ta pravda. Za volant patří každý, kdo je dostatečně zodpovědný a při jízdě neriskuje cizí životy. Nezáleží na věku, ale na tom, co má člověk v hlavě a zda je dostatečně soudný. Pokud někdo usedne za volant poloslepý, je to stejná zhovadilost, jako když za volant usedne po pár pivech.

Zdroj: Autorský článek