Článek
Příliš malé tresty?
Často se stává, že lidé jsou rozhořčeni nad verdiktem soudu, kdy lidé, kteří usmrtili jinou osobu, odchází od soudu někdy až s neuvěřitelně nízkým trestem. Příkladem je řidič, který loni v srpnu usmrtil v Adršpachu na Náchodsku dva chodce ve věku 29 a 49 let. Devětatřicetiletý řidič přitom v roce 2016 usmrtil vozidlem jednu seniorku, za což dostal podmíněný trest v trvání jednoho roku a tří měsíců se zkušební dobou na pět let a zákaz řízení platný do roku 2027. Jak se ukázalo, tento trest nejspíš nebyl pro řidiče natolik dostatečným, aby kvůli jeho jízdě zbytečně nevyhasly dva další životy. Pokud vás tato nespravedlnost rozčiluje, představte si pocity pozůstalých. Jenže může vůbec soud podle českého zákona uložit vyšší trest?
Vražda nebo zabití
Ať už se jedná o úmyslnou vraždu, zabití nebo třeba usmrcení z nedbalosti, všechny trestné činy proti životu a tresty, které za ně hrozí, naleznete v zákonu číslo 40/2009 Sb. Trestní zákoník. V úvodu je třeba si říct, že je velký rozdíl v tom, zda pachatel smrt druhého způsobil úmyslně či nikoliv.
Pokud se jedná o úmyslný čin, jedná se podle §140 výše zmíněného zákona o vraždu, za kterou hrozí pachateli odnětí svobody na 10-18 let. Pokud takový čin spáchá po předchozím rozmyslu, trest je 12-20 let. A pokud zavraždí dvě a více osob, těhotnou ženu, dítě mladší 15 let, úřední osobu při výkonu nebo pro výkon její pravomoci, svědka, znalce či tlumočníka v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, na zdravotnickém pracovníkovi při plnění jeho povinností, z rasistických, náboženských či politických pohnutek, s úmyslem získat pro sebe majetek nebo zakrýt jiný trestný čin, zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem či opětovně, hrozí mu až 15-20 let, popř. výjimečný trest. Ten dostal v podobě doživotního odnětí svobody například šílený střelec Jiří Dvořák, který v roce 2021 zastřelil zaměstnankyni úřadu práce, na další ženu chrstnul kyselinu a následně nastražil smrtící past na policisty ve svém bytě, kdy výbuch jednoho policistu zranil.
Pokud však při usmrcení osoby chybí úmysl, jedná se o zabití podle § 141. Většinou jde o případy, kdy pachatel zabije osobu v silném rozrušení, strachu, úleku nebo třeba po předchozím zavrženíhodném jednání poškozeného. Za takový čin pak hrozí pachateli odnětí svobody na 3-10 let. Pokud tímto způsobem zabije dvě a více osob, těhotnou ženu či dítě do 15 let, hrozí mu odnětí svobody na 5-15 let.
Dále zákon v § 142 zmiňuje vraždu novorozeného dítěte matkou, při kterém matka v silném rozrušení bezprostředně po porodu či při něm usmrtí své novorozené dítě. Za to ženě hrozí 3-8 let. Pokud jste si vzpomněli na případ, kdy byla letos odsouzena Renata N. k 15 letům odnětí svobody za zabití svého novorozeného syna, nejednalo se o tento paragraf nýbrž o vraždu, jelikož podle znaleckých posudků žena dítě zavraždila úmyslně a nikoliv kvůli rozrušení. Ženě bylo také nařízeno ústavní léčení kvůli její závislosti na pervitinu, který si vzala den před porodem. Chlapce uškrtila ihned po porodu a jeho tělíčko poté v pytli pohodila vedle stanu, kde žila jako bezdomovkyně.
Podle § 143 se zase jedná o usmrcení z nedbalosti, pokud pachatel způsobí druhému smrt svojí nedbalostí. Jedná se tedy například o sražení chodce vozidlem nebo zkrátka usmrcení „omylem“. Pokud tímto způsobem vyhasne lidský život, pachateli hrozí odnětí svobody jen maximálně na 3 roky nebo zákaz činnosti. Stává se tak, že člověk, který někoho usmrtí omylem, zkrátka odejde od soudu s podmínkou. Na 1-6 let bude potrestán ten, který takto usmrtí druhého proto, že poruší povinnosti vyplývající z jeho zaměstnání, postavení nebo funkce. Týká se to tedy třeba lékařů. Pokud se jedná o hrubé porušení zákona o ochraně životního prostředí nebo zákona o bezpečnosti práce nebo dopravy nebo hygienického zákona, pachateli hrozí 2-8 let odnětí svobody, a pokud takovým jednáním pachatel způsobí smrt nejméně dvou osob, hrozí mu 3-10 let.
Posledním paragrafem, který řeší trestné činy proti životu, je § 144, kterým je účast na sebevraždě. Pokud někdo druhého donutí k sebevraždě nebo mu s ní pomáhá, hrozí mu odnětí svobody až na 3 roky. Pokud toto spáchá na dítěti či těhotné ženě, hrozí mu 2-8 let, a pokud je dítě mladší 15 let nebo se jedná o osobu s duševní poruchou, hrozí mu až 5-12 let odnětí svobody.
O konečné výši trestu rozhoduje soud
Při rozhodování o výši trestu se soud řídí § 39-45 výše uvedeného zákona, kde jsou stanoveny obecné zásady pro ukládání trestů. Zde naleznete například polehčující okolnosti, mezi které patří například spáchání trestného činu poprvé a pod vlivem okolností na něm nezávislých, spáchání trestného činu pod tlakem atd. Dále zde naleznete i přitěžující okolnosti, kde jsou například zavrženíhodné pohnutky činu, jako je pomsta, ziskuchtivost, rasismus atd. V případě devatenáctiletého Jaroslava Řeháka, který zavraždil svého pedagoga loni v březnu, soud sice vyhověl návrhu státní zástupkyně, aby byl vrah souzen podle přísnější kvalifikace, protože šlo o vraždu spáchanou surovým způsobem, zároveň však uložil trest pod zákonnou sazbou, jelikož se obžalovaný podle znalců dopustil činu za snížené příčetnosti.
Zdroje: Autorský článek, Zákony pro lidi, Pražský deník, Praha na dlani
