Článek
Vánoční čas je něco, na co se většina lidí, a především rodin s dětmi, těší celý rok. V obýváku voní vánoční stromeček, v lednici je už hotový bramborový salát, který moje žena hlídá jako ostříž, abych jej nesnědl už dopoledne při sledování Chobotnic z druhého patra, a po bytě pobíhají děti, které hypnotizují ručičky hodin a dělají všechno pro to, aby je urychlily. Kromě neopakovatelné atmosféry, která nastává pouze jedenkrát v roce, s sebou ale Vánoce nesou i nezanedbatelnou finanční zátěž. Lidé s tím ale obvykle počítají a stojí jim za to, nějakou tu korunu do celého magického vánočního koktejlu investovat. Rozumím tomu, že Vánoční stromeček, pokud to nemá být koště, vyjde na tisíc korun. Ale dostanu krásnou, skoro 2 metry vysokou borovici nebo třeba jedli, bez které by Vánoce své kouzlo nikdy neměly. Nekoupit kapra, nebo nemít žádné cukroví jen proto, abychom ušetřili, také mnoho smyslu nedává. O vánočních dárcích, obzvláště pro děti nemluvím vůbec. To nadšení a radost stojí i za nějaké to šetření během roku.
Co jsem ale miloval už jako malý kluk, bylo zdobení stromečku. Ne že bych se vyžíval v malovaných a slaměných ozdůbkách, to nejlepší na stromečku pro mě vždy byly čokoládové figurky, které jsem ze stromečku mohl otrhávat, a ještě několik dnů po Štědrém dnu mlsat. A naše děti nejsou jiné. Vždy se plíží okolo stromečku a v nestřežené okamžiky mizí figurka za figurkou.
Již někdy předloni, když jsem vánoční kolekci v obchodě našel za cenu necelých 300 Kč, říkal jsem si, že je to tedy síla. Ale sentiment a vzpomínky mě přemohly a figurky na stromečku nechyběly. Letos na nás ale čekalo opravdu nečekané překvapení. Cenovka skoro 600 korun za kolekci čokoládových figurek o hmotnosti 700 g v nás vyvolávala dojem, že si supermarket spletl Vánoce s Aprílem. Toto přeci nemohou myslet vážně, dokonce jsme ani neobjevili žádnou skrytou kameru, a tuto kolekci našli i u jiných obchodníků za podobně nesmyslnou cenu. Ne že by figurky od známého českého výrobce nebyly chutné. Ale proti věhlasným belgickým nebo švýcarským čokoládovnám je lze s trochou nadsázky označit za parodii na čokoládu, která světové čokoládové špičce začíná směle konkurovat, ovšem pouze cenově.
Vánoce mají neopakovatelnou atmosféru. Figurky nefigurky
Supermarkety testují, co Češi vydrží
Máme začátek listopadu a všechny supermarkety pomalu nahazují vánoční outfity. Všude zní vánoční melodie a na čela regálů se dostává zboží s vánoční tématikou a velmi speciální cenou. Supermarkety prostě čekají, jak se český zákazník zachová, a doufají, že jako obvykle. Že si jen povzdechne a se slovy „to je hrůza“ si to bude s vánoční kolekcí pod paží upalovat rovnou cestou k pokladně. Obávám se ale, že tentokrát to pořádně přepískli. S největší pravděpodobností se takto předražené zboží ve velké většině neprodá a postupně, s blížícími se Vánoci, bude zlevňovat a zlevňovat. Protože poptávka po vánočních kolekcích v lednu jaksi strmě padá a je tedy potřeba všechny vyprodat nejpozději do 24. prosince. Potom už by je musel obchodník prodávat skutečně za cenu čokolády a bez vánoční přirážky.
Alespoň mně současná absurdní nabídka naštvala natolik, že letos poprvé na našem vánočním stromečku žádné takové figurky nebudou. Ani kdyby 23. prosince byly třeba za 150 korun. Když se zamyslím nad tím, jakou hru s českými zákazníky řetězce hrají, na žádné figurky letos už ani nemám chuť. Na Vánocích stejně nejsou figurky nijak zvlášť důležité. Raději ušetřené peníze investuji do domácího cukroví, které mimochodem v přepočtu na kilogram vyjde cenově velmi podobně, nebo do dalšího menšího dárku dětem. A pokud takto zareaguje většina českých zákazníků, a nejen v případě čokoládových kolekcí, ale i dalšího zboží, supermarketům nezbyde než se chytit za nos a přestat si s hurónským smíchem dělat z Čechů Klondajk.
Zdroje:
