Článek
Ve dvacátých letech minulého století se zdecimovaná Evropa vzpamatovávala po první světové válce a Spojené státy americké se staly světovou obchodní velmocí číslo jedna. Americké banky ve velké míře poskytovaly Evropě finanční prostředky na rozvoj všech odvětví a mezinárodní obchod byl pilířem ekonomiky jak na starém kontinentu, tak za Atlantikem. V této době se svět začal poprvé propojovat tak, jsme byli až do nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu zvyklí.
Nejhorší možné řešení velké hospodářské krize
Od dvacátých let až do dneška ale mezinárodní obchod jednu ránu přece jen utrpěl. A nebyla to ledajaká rána, byla to největší, kterou kdy poznal. V roce 1929 došlo z důvodu přehřátí trhu k prasknutí této uměle nafouknuté bubliny a k pádu akciového trhu. Krach na New Yorské burze vyvolal řetězovou reakci nevídaných rozměrů, která měla drastický dopad i na Evropu. Vznikla velká panika po celém světě a jednotlivé státy se začaly postupně ekonomicky uzavírat do sebe. V roce 1930 USA zavedly takzvaný Smoot-Hawleyho tarif, kterým uvalily na většinu dováženého zboží vysoká cla. Tehdy ale Herbert Hoover neměl přímo pod nosem paralelu z blízké minulosti. Na rozdíl od Donalda Trumpa, který by dnes již měl celkem přesně vědět, jakou katastrofu toto zvýšení cel tehdy po celém světě způsobilo.
Na snímku z roku 1929 Herbert Hoover a jeho choť
Na americké zavedení cel zareagovala Evropa odvetnými cly, což vyústilo v bezprecedentní omezení mezinárodního obchodu a další prohloubení hospodářské krize. Nespokojenost a sílící ekonomické problémy v Evropě vytvořily podhoubí pro rozmach totalitních režimů. Nebýt hospodářské krize a celní války ve 30. letech minulého století, nejspíše by se Adolf Hitler a Benito Mussolini nikdy k moci nedostali. Herbert Hoover tehdy byl varován mnoha předními ekonomy před dopady zavedení vysokých cel, ale nebylo to nic platné. Uvrhnul svět do celní války a nepřímo se tak podepsal pod vypuknutí druhé světové války. Po jejím skončení již všichni věděli, jak špatný krok Smoot-Hawleyho tarif byl a svět společně odstraňoval mezinárodnímu obchody z cesty všechny překážky. Až do příchodu božským komplexem trpícího Donalda Trumpa.
Nejhorší možné řešení, opět
Dnešní geopolitická situace až nápadně připomíná situaci konce 30. let minulého století. Máme tu agresora, stejně jako tehdy. Ekonomická situace Evropy není ideální a za Atlantikem obsadil bílý dům egocentrický stařec, který neváhá opakovat jednu z největších chyb, kterých se kdy americký prezident dopustil. Donald Trump zavedl bezprecedentní cla a vyzval zbytek světa, aby na ně nijak nereagoval.
Ani mocí zaslepený polobůh, jako je Trump, si přece nemůže myslet, že zavedením jeho cel vše skončí. Jeho kroky celkem přesně kopírují kroky, které kdysi učinil Herbert Hoover, a které vedly k prohloubení krize a nakonec ke světové válce. Jen oproti Trumpovým clům, byla ta Hooverova slabý čajíček. Každá větší krize vždy v lidech vyvolává větší touhu po krajních řešeních.
Trumpova cla odnesu Američané stejně jako Evropané
Trumpova celní válka nebude mít dopad zdaleka jen na Evropu. Tím, že diskvalifikuje zahraniční zboží, asi malinko podpoří domácí výrobce, ale negativní dopady z masivního omezení zahraničního obchodu budou pro Američany velmi bolestivé. Přece nelze vše vyrábět jen ve Spojených státech a celému světu ukázat vztyčený prostředníček. Vždyť spousta amerických firem má své výrobní závody po celém světě. Pro ně je to rána na solar.
Donald Trump rozpoutal celní válku. Budeme se tedy modlit, aby nedopadla tak, jako kdysi ta Hooverova
Tato cesta je cestou do pekel. Donald Trump si představuje, že firmy začnou masivně přesouvat výrobu do USA, aby se vyhnuli jeho ničivým clům. Jenomže Trumpův mandát za pár let skončí a situace se může opět otočit o sto osmdesát stupňů. A proto nemyslím, že by v brzké době mělo dojít k velkému exodu výrobních kapacit z celého světa právě do USA. Navíc i sám Trump je natolik nevypočitatelný, že jakékoliv podnikání v USA je teď adrenalinovým sportem.
Donald Trump sliboval ochranu Američanům a americkým firmám. Jeho kroky ale ve finále ublíží společně s celým světem právě i obyčejným Američanům a mnoha americkým firmám. Je to spíše gesto, kterým mocí opilý Trump do světa z plna hrdla křičí, že je to právě on, kdo je pánem všeho živého na Zemi. Spojené státy jsou již dlouhou dobu tmelem civilizovaného světa a svěření moci tak důležité země právě Donaldu Trumpovi je světovou katastrofou. Inu, nezbývá, než se pokusit trvání jeho mandátu přežít a doufat v to, že do příštích voleb Američané přijdou k rozumu a Trumpovo místo neobsadí podobně zvrhle smýšlející J.D. Vance.
Zdroje:
