Hlavní obsah
Názory a úvahy

Páchat dobro

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Je skoro zajímavé, kolik že to věrozvěstů a třeba i lídrů partají, a našich blízkých, je přesvědčeno, že páchá pouze dobro, tedy na nás…

Článek

Umřel dobrý člověk. Kníže ducha. Mně, jako plebejci od přírody, vadil ten titul „kníže“, a proto jsem ho v prezidentských volbách nevolil. Hodně se teď stydím.

No co nadělám, jsem poučenější, a zpět k tomu článku.

Páchat dobro. Divné spojení slov, páchá se přeci zlo? Dal jsem si práci s vyhledáním významu slova páchat. Tak tedy, ve staroslovančtině , znamenalo vykonávat těžkou práci. Třeba orání. Později to slovo mělo i kladný význam, jako třeba páchat dobré skutky. No dnes už to „páchání“ jsou skutky nedobré.

Když se páchá zlo, proč by se nemohlo páchat i dobro? Pokusím se najít jakousi odpověď na tu otázku. Jen můj osobní názor, který nikomu nevnucuji. Dobro a zlo. Dvě stránky téže mince. Pro někoho dobro, pro jiného totéž naopak. Netroufám si řešit, na to jsou jiní a povolanější a také jim to někdy nevychází.

Přiznávám, že při psaní, se vždycky nějak dostanu ke vztahům muž a žena. Asi jsem už na tom „závislák“ a tak promiňte.

Z doslechu vím, že cca druhý rok po svatbě začíná domestikace partnera. Je zajímavé, že tento proces začínají především ženy, i když jsou i opačné případy. Zcela chápu, že tu osobu, je to také miláček!, je třeba kultivovat a trochu připasovat svému naturelu. Také se tomu říká „splynutí duší“. Pokud je to splynutí oboustranné, je to vzácnosti a závidění hodné.

Chápu, že žena, jako udržovatelka rodu, má přímo v genech zakotvenu povinnost, vybrat si pro to rodové pokračování nejvhodnějšího partnera. A pokud není, musí si ho připravit a připasovat. To chápu. Už méně chápu, kde ženy berou jistotu, že jejich přístup je nejlepší a jedině možný! Jo a tak jim tady asi pomáhá ten institut páchání dobra.

Páchat dobro. Skoro si myslím, že není nic strašnějšího. Proti zlu je možné se chránit. Máme zákony, příslušné orgány i soudy. Ale proti dobru? Jak se bránit, když ten druhý je přesvědčený a to upřímně, že mi chce a musí pomoci? A že pokud to neberu, jsem nevděčník! A ani případné odmítání, dokonce i hrubost na to páchání dobra nestačí…spíše jen zintenzivní to páchání dobra..

Když to přenesu třeba na úroveň partají,(že by ženský rod?) Tak samozřejmě to páchání dobra… my víme jak, proč, bývá to i v programu, dej nám svůj hlas! Tak tady už trochu znejistím, protože přesně nevím, kdo bude příjemcem toho dobra… Že by alturismus, nebo trochu kalkul…?

Takže proti páchání dobra obrany není. A jestli se z toho plusového dobra někdy stává křížek, pak tu máme doporučení: „Koho Pánbůh miluje, toho křížkem navštěvuje“

No kam jsem se tím páchání dobra dostal…

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám