Článek
Ten první, trochu divadelník, trochu spisovatel a také trochu „kumpán z mokré čtvrti“, by se nad tím pojmenováním Vašku asi usmál a třeba pozval i na skleničku. Ten druhý by to pojmenování Vašku, považoval téměř za svatokrádež, a naprosto, naprosto nevhodné. Ten první už není a tak nás oblažuje ten druhý Vašek.
Pokusím se několika střípky přiblížit toho druhého.
dvojnásobné žádosti o přijetí do KSČ. Nakonec se ale přeci dostal do "prognostňáku, oceňované to instituci, řízené ÚV KSČ. Prý na doporučení: „Valtře, vezmi ho, on ti sice nic moc neudělá, ale ani neuškodí“.Takže nakonec z toho byly studijní pobyty,na tom „západě“ a povinná následná hlášení s kým se mluvilo, o čem a to písemně. Asi se ta hlášení skartovala.
O vznik toho „prognostňáku“ se nepochybně zasloužila nepřímo výměna kremelských vládců , kdy senilního Černěnka vystřídal mladší Andropov, jinak před tím, šéf KGB. Takže před možnou konfrontací západ - východ, začal převládat názor o možné jakési spolupráci a výměně informací. Rozuměj, získávání informací mimo určené složky. I ten náš „prognostňák“, se toho musel účastnit. Jako ústav pod patronací ÚV KSČ měl přímo internacionální povinnost předávat získané informace. Komu? Docela hloupá otázka. Bylo by docela zajímavé, seznámit se s materiálem "Souhrnná prognóza ČSSR do r. 2010, vypracovaná „prognostňákem“ na zakázku ÚV KSČ.
Pak čas oponou trhnul a začaly se dít věci. Ten první Vašek, neměl ve svém týmu žádného ekonoma. A tak musel vzít za vděk, co se nabízelo. A tak druhý Vašek se stal ministrem a pak i premierem. Tomu prvnímu Vaškovi po čase začal ten druhý vadit a tak dokonce sondoval u Mečiara, jestli by ho nemohl nahradit. Možná, že tomu prvnímu Vaškovi vadil i ten prognostňák i třeba diskutabilní možnosti možných informačních kanálů někam. Rebel Kalousek se pokusil něco možného o těch kanálech naznačit a byl zcela znectěn tehdejším mluvčím Vaška druhého panem panem Macínkem. No, jak se říká, na každém šprochu…
Nejsem povolán hodnotit Vaškovo první i druhé prezidentování. Jsem ale občan tohoto státu se svými povinnostmi i právy. Ale opravdu mi vadí, ten konec toho druhého prezidentsví. Pokud někdo ze své pravomoci omilostní řadu gaunerů, kteří pak mají jakési povinnosti… Končit, když den před koncem mandátu, je podána na ústavní soud senátní žaloba o obvinění z vlastizrady, tak to je opravdu silné kafe.
No bylo, bylo, to se nedá odpárat. Horší je, že nepodlehl možnosti, vychovat si nějaké oplégry. Když ono je to tak svádivé, být „při tom“, mít relevantní informace o dění u nás i jinde díky třeba svému oplégru, takto ministru zahraničí, moci se přicmrdnout svým názorem a doporučením, samozřejmě, že bez jakýkoli odpovědnosti…No a když to třeba může začínat nějak páchnout, máme tu osvědčenou aroganci, anóbrž paruku páně Wericha.
Nevážím si pana profesora a je mi při tom smutno.
