Článek
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA: V Srbsku je hlavní církví pravoslavná církev, která stále používá starý juliánský kalendář, což znamená, že srbské Vánoce se hodně liší od těch, které známe u nás i v řadě jiných zemí. Začínají až 6. ledna a marně bychom v jejich rámci hledali např. klasický ozdobený jehličnatý stromeček nebo nadílku. Advent tu nicméně začíná 28. listopadu a trvá celých šest týdnů. Štědrý den je již zmiňovaného 6. ledna a Boží hod poté 7. ledna. Na Štědrý den, kterému se během dne říká „Badnji dan“ a po západu slunce „Badnji večer“, se scházejí srbské rodiny a společně povečeří (vzhledem k tomu, že jde o poslední den vánočního půstu se ale ani během této rodinné sešlosti nesmí jíst maso a další živočišné produkty - povolené jsou jen určité druhy ryb). Toto setkání tradičně končí půlnoční bohoslužbou v kostele, jehož podlaha bývá pokryta slámou (symbolem narození Krista), z níž si každá rodina malou otýpku smí odnést domů pro štěstí. Hlavním vánočním svátkem je tu však až onen Boží Hod, během kterého se sejde celá širší rodina a přátelé a společně hoduje především na seleti, které je zlatým hřebem celého setkání. Také se v tento den peče vánoční chleba, do kterého se dává zlatý nebo stříbrný peníz jako dar Kristu. O Vánocích mají Srbové celkem tři dny volna kromě již zmiňovaného 7. ledna se 8. ledna slaví svátek Matky boží („Majka bogorodica“) a 9. ledna svátek svatého Štěpána („sveti Stefan“).
KDO NOSÍ DÁRKY: V minulosti byly Vánoce v Srbsku zcela bez dárků. Nyní ale srbské děti dostávají 6. ledna dárky od Dědy Mráze, podobně jako v dalších pravoslavných zemích. Kromě toho dostávají děti 6. prosince sladkosti od Mikuláše, kterému se zde říká „Sveti Nikolaj“.
VÝZDOBA: Jak už bylo zmíněno, v Srbsku bychom tradiční stromeček hledali marně. Místo něj se můžeme na vesnicích stále ještě setkat s jiným symbolem srbských pravoslavných Vánoc. Je jím větev z dubu (někdy též buku, hrušně, habru a slivoně), kterou do chalupy přinese v podvečer 6. ledna hlava rodiny a které se říká „chrastova grana“ nebo „badnjak“. Tradičně bývá ozdobená slámou a okrasnými větvičkami a někdy se dokonce pokládá do ohně a to tak aby z ní hodně létaly jiskry jako symbol štěstí. Dnes, když už žije většina Srbů ve městech, je tento zvyk symbolicky znázorněn alespoň shlukem dubových větviček s připevněnými hnědými listy, kterými se na Štědrý den zdobí dům. Pokud jde o modernější dekorační prvky, tak za zmínku určitě stojí adventní trhy, konané v mnoha větších městech. A například Novi Sad (druhé největší město Srbska ležící v severní části země) je vyhlášené tím, že v adventním období se jeho ulice a náměstí rozzáří mnoha světly. Městský park, jehož součástí je i slepé rameno Dunaje, se tu navíc každý rok proměňuje v obří ledovou plochu pro všechny milovníky bruslení.
VÁNOČNÍ POKRMY: Štědrý večer je v Srbsku součástí půstu, jí se tedy celkem sedm postních chodů (například fazole, ryba, kapustová polévka, houbová omáčka či štrúdl) a stůl bývá velice prostě prostřen (někde je dosud dokonce zvykem večeřet na slámě). Na venkově se v tento den začíná na rožni nad otevřeným ohněm opékat selátko, které se jí 7. ledna k obědu (nikdo z něj však nesmí ani kousíček ochutnat, jinak by ho stihla smůla). Jeho pravá přední noha se tradičně schovávala až do 15. ledna, tedy do srbského Nového roku, aby přinesla rodině štěstí a prosperitu. Prvním chodem na hlavní vánoční hostina, podávané na Boží hod je tradičně sýr. Poté už se všichni pustí do pečeného vepřového, kterému se říká „pečenica“ a oblíbeným pokrmem, který následuje je sarma (zelné listy plněné rýží a mletým masem). Chybět nesmí ani spousta sladkostí a zvláštní druh vánočního chleba tzv. „česnica“. Ta je tradičně kulatá a do jejího těsta se vkládá mince, či jiná drobnost. Během vánočního oběda se česnica třikrát otočí proti směru hodinových ručiček a poté se rozdělí mezi členy rodiny. Ten, kdo ve svém kousku chleba něco najde, bude mít v nadcházejícím roce mimořádné štěstí.
ZAJÍMAVÉ TRADICE: Existuje mnoho starých srbských tradic typických hlavně pro venkov. Hned ráno 7.prosince například přichází do srbských domů první host (většinou předem domluvený), kterému se říká „položajnik“. Musí to být (ideálně mladý) muž (ženě se v takovém případě dveře vůbec neotvírají) a má symbolizovat štěstí a zdraví. Tento host někdy také hází drobné mince pod stůl, kam rodina před jeho příchodem ukládá ozdobenou větev, či jím dokonce prohrabává oheň v kamnech. Poté popřeje všem v domě krásné Vánoce a je za svou návštěvu odměněn penězi (zásadně bankovkami, aby netratil). Stát se položnikem je velká pocta, ale také dost nevděčná práce, protože pokud rodina, které dotyčného pozvala, poté nemá dobrý rok, stejnou osobu již napřesrok nepozve a ještě ji může pomluvit u sousedů. Dalším starým srbským zvykem spojeným s jejich tradičními ozdobenými větvemi, je jejich pálení před pravoslavnými chrámy, které obstarávají kněží zvaní „sveštenikové“.
VÁNOČNÍ RECEPT: Vánoční fazolová polévka
Ingredience: Plechovka bílých fazolí ve slaném nálevu (250g), 4 lžíce olivového oleje, sůl, pepř, 2 rozdrcené stroužky česneku, libeček.
Postup: Fazole scedíme, propláchneme studenou vodou a necháme okapat. Vsypeme do mixeru a rozmixujeme spolu s olivovým olejem. Dochutíme solí, pepřem, libečkem a utřeným česnekem a mažeme na pečivo.
ZDROJE:
https://www.novinky.cz/
https://www.vanocnisen.cz/
