Hlavní obsah
Lidé a společnost

„Bude pršet? To stihnu,“ říkám si pokaždé, ale vzápětí hledám nejbližší stříšku

Foto: Epicwoman (ChatGPT)

Ilustrační fotografie.

Jsou dva typy lidí. Ti, kteří si při pohledu na tmavá mračna pro jistotu přibalí deštník, a pak já. Pokaždé jsem přesvědčená, že to ještě stihnu, déšť mě mine a že meteorologové zase jen zbytečně straší. Opak bývá pravdou.

Článek

Po několika dnech krásného počasí začali meteorologové mluvit o ochlazení a dešti. Normální člověk by si připravil deštník, ale já si místo toho připravuji výmluvy, proč ho nepotřebuji.

  • Nevejde se mi do kabelky.
  • Když si vezmu deštník, nikdy neprší - tak proč bych ho tahala?
  • Kdyby pršelo a já měla deštník, vítr mi ho stejně obrátí naruby.
  • Domů je to jen kousek.
  • Když začne pršet, schovám se pod strom.
  • Když poblíž nebude strom, určitě najdu nějakou stříšku.
  • A kdyby náhodou ne, prostě zmoknu. Nejsem z cukru a trocha nepohodlí člověku neuškodí.

Všechny tyhle argumenty mi připadají naprosto logické do chvíle, kdy mi nezačne téct za krk. Ano, tušíte správně. Vyrazila jsem ven bez deštníku a opět na to doplatila.

Venku bylo pod mrakem, ale já přesto vyběhla jen v mikině. Chtěla jsem se trochu projít a cestou koupit něco k večeři. Zašla jsem tedy do místního pekařství pro chléb a rohlíky, které mi paní prodavačka zabalila do poctivého papírového sáčku.

Domů jsem to měla asi půl hodiny. Už po deseti minutách se ale obloha rozhodla, že důkladně otestuje moje teorie o zbytečnosti deštníků. Jo, samozřejmě, že se spustil slejvák.

Zoufale jsem se rozhlížela kolem sebe. Kde je, sakra, ten strom, pod který se schovám? Kde je ta stříška, kterou jsem měla v záloze? Jako na potvoru nikde nic.

Takže prostě zmoknu

Tedy alespoň to jsem si myslela. Jenže mezi zmoknoutpromoknout je obrovský rozdíl - asi takový jako mezi osvěžující sprškou a zážitkem v aquaparku s vlnobitím a divokou řekou.

Když jsem konečně dorazila domů, mikina i kalhoty byly promáčené a těžké, jako bych pašovala mokrý písek. Oblečení putovalo do pračky, já do županu. Uvařila jsem si horký čaj, zabalila se do deky a několikrát kýchla.

A pečivo z řemeslné pekárny? Na to se snad raději ani neptejte. Papírový sáček s rohlíky připomínal výrobek z papírenské kaše. Jen ten deštník doma zůstal úplně suchý.

Závěrem

Meteorologové navíc hlásí déšť i na zítra. Takže pokud mě potkáte bez deštníku, nedivte se. Někteří lidé se ze svých chyb prostě nepoučí.

No a vy ostatní si deštník určitě vezměte - možná se díky tomu vyhnete zápalu plic. A pokud ne, dám vám alespoň jeden praktický tip: Nakupujte pečivo v igelitových sáčcích, ať tu kašovitou večeři nemusíte vyhazovat do koše.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz