Článek
„Dokud neteče krev, není to domácí násilí,“ říkají ti, kteří nikdy nezažili strach ve vlastním domově.
„Vždyť sis ho sama vybrala,“ slýchají oběti místo pomoci.
„Musela ho něčím vyprovokovat.“ Jako by snad oběť byla viníkem a násilník chudákem.
„Však si to zasloužila.“ Pokud věříme, že násilí si někdo zaslouží, možná jsme jeho součástí.
Je to smutné. Násilí ve společnosti se zlehčuje, oběti se zpochybňují, a pokud už najdou odvahu od násilníka odejít, místo pomoci na ně čeká další boj.
Debata, která má smysl
Páteční večery u mě patří seriálu Děcko, ale tentokrát po jeho skončení následovalo ještě živé vysílání České televize na téma domácího násilí, které už nakousnul i samotný seriál. Ve více než hodinové debatě vysílané na facebooku České televize jsem vyslechla příběhy, které bychom měli slýchat častěji. Na druhé straně, tyto příběhy by vůbec neměly existovat. Domácí násilí jsem naštěstí nezažila, ale v blízkém okolí mám lidi, kteří si v tomto ohledu prošli peklem a následky si nesou dodnes. I proto jsem ráda, že Česká televize této problematice dává prostor.
V debatě zazněl silný příběh Moniky Růt, která zažila domácí násilí a prostor dostal také pohled terapeutky Jaroslavy Chaloupkové a spoluautorky scénáře k seriálu Děcko Kateřiny Krobové. Dámy se shodly na tom, že domácí násilí nesmíme bagatelizovat.
Během živého vysílání začaly v komentářích přibývat další svědectví. Pro člověka žijícího v bezpečí bylo děsivé slyšet a číst, čeho jsou někteří lidé schopní. Domácí násilí se navíc netýká pouze žen, oběťmi bývají i muži.
Definice domácího násilí
Ženy v debatě ale věří, že dobrou zprávou, která přinese postupné změny k lepšímu v ochraně obětí sexuálního a domácího násilí, je fakt, že prezident Petr Pavel nedávno podepsal novelu občanského zákoníku, která jasně definuje, co domácí násilí je:
Veškeré násilné jednání vůči oběti, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení.
Díky novele se prodlužuje i doba, po kterou může být agresor vykázán z domova – dřív to bylo deset dní, teď čtrnáct. Myslím si, že je to pořád málo, ale je to lepší než nic.
Každý má právo na život beze strachu
Domácí násilí není jen o fyzickém ubližování. Je to strach, psychický nátlak, ekonomická závislost a manipulace, která obětem bere sílu odejít. Společnost musí přestat omlouvat násilníky a začít věřit obětem. Žádná forma násilí není přijatelná.
Ano, každý z nás občas cítí vztek, frustraci nebo bezmoc, ale žádná emoce nám nedává právo ubližovat druhým. Násilí je volba. A vždy špatná.
Závěr
Pokud zažíváte domácí násilí nebo znáte někoho, kdo potřebuje pomoc, nenechávejte to bez povšimnutí. O pomoc se lze obrátit na různé organizace, které pomáhají právě obětem domácího násilí. Jsou jimi například Rosa – centrum pro týrané a osamělé ženy, Psychosociální centrum Acorus či Bílý kruh bezpečí. Pod tímto odkazem najdete detailnější přehled včetně důležitých kontaktů.
Nejlepší by ale bylo, kdyby žádné kontakty pro oběti domácího násilí nebyly potřeba. Žádné násilí by totiž nemělo existovat!
Anketa
Zdroj: Novinky.cz, facebook, Stopnasili.cz, ct24.ceskatelevize.cz
