Článek
Musím přiznat, že nás to docela zaskočilo. Naše dcera se podílí na něčem takovém, jako je seznam sprostých slov? I když se doma nemluví sprostě, dětem jsou sprostá slova naservírována jinde. A zakázané ovoce přece chutná nejvíce.
Čůropajzlík
Již zmíněný seznam sprostých slov, jehož fotku sdílím níže, čítá 11 sprosťáren v očích dětí, které brzy čeká závěr školního roku v první třídě. Většinu těchto slovíček všichni známe. Některá jsou opravdu sprostá, jiná úsměvná, a jedno pro nás bylo zcela nové. Jde o slůvko čůropajzlík.
Když už něco takového najdeme, snažíme se zůstat v klidu a vysvětlujeme, proč tvorba podobných seznamů není úplně dobrý nápad. Autoři se původně na zadní stranu papíru dokonce podepsali, ale když si uvědomili, že by z toho mohl být průšvih, podpisy zaškrtali.
Protože spolužák se bál tento seznam přinést domů, skončil právě u nás a dostali jsme se k němu náhodou. Dcera prý slíbila, že další den přinese seznam do školy, aby ho společnými silami dokončili.
Překvapilo mě, že prvňáčci vnímají jako sprosté i spojení „si hrozná“.
I když jsme neměli radost z toho, že děti ve škole píšou seznamy sprostých slov, které se k nám neměly dostat, mile nás překvapilo, že sama dcera ve finále navrhla, abychom papír vyhodili, ačkoliv ji to mrzelo. Jindy bývá dost tvrdohlavá, tentokrát ale rychle pochopila, že kdyby tohle našla paní učitelka, mohla by dostat minimálně zamračeného smajlíka a k tomu poznámku.
Trochu se obávám, že podobný seznam stejně sepíšou znovu a paní učitelka je u toho nachytá. Ale třeba taky ne. Necháme se překvapit.
