Zajíc se zabydlel ve škole mezi paneláky a denně nám přináší radost a nadšení

Není žádným tajemstvím, že zajíci nebo divocí králíci se čas od času objeví na městských sídlištích, která jsou zcela odlišná od jejich přirozeného prostředí. Domovinou zajíců jsou lesy, louky a jiné přírodní oblasti, kterých je ovšem díky zástavbám rok od roku méně. Zajíci se tak musí přizpůsobit novým podmínkám a hledat nová místa pro přežití.

Když vyzvedávám dceru z družiny, děti tráví čas na školním hřišti, kde nechybí zelené plochy s trávou a keři. Na zajíce, který se zabydlel v areálu školy, máme poslední dobou vážně štěstí. Jeho pohopkávání okolo nás je vždy milý zážitek, a dá se říct, že ze zajíčka se stává takový náš zvířecí kamarád, který nemá velký ostych, ačkoliv potřebuje bezpečnou vzdálenost. Je vidět, že na lidi je už zvyklý.

Jedním z důvodů, proč si zajíc oblíbil právě školní areál, je určitě přítomnost potravy. Na školním hřišti se nachází spousta keřů, trávy a rostlin, které pro zajíce slouží jako zdroj potravy. Navíc, na hřišti se občas objeví drobné zbytky jídla.

Školní areál je pro zajíce relativně bezpečným místem, kde se s predátory nesetká tak často, jako v přírodě. Lidé jsou vůči zajíčkovi převážně přátelští, respektují jeho přítomnost, a proto si v areálu školy může vesele poskakovat.

Zajíc oceňuje i vhodné úkryty, jakými jsou husté keře, poskytující skvělou ochranu před větrem, deštěm a dalšími nepříznivými podmínkami.

Také pro děti je přítomnost zajíce ve škole jistým benefitem. Děti mají možnost naživo pozorovat zajíce, sledovat jeho chování a učit se o jeho potřebách a způsobu života. Tato interakce s přírodou a zvířaty je pro děti velmi cenná.

Závěrem přidávám několik zajímavostí:

Zdroje:

Informace uvedené v poslední části článku o zajímavostech jsem čerpala na české Wikipedii z hesla Zajíc polní.