Gutenberg si vynález knihtisku střežil, ale kvůli zadlužení mu tiskárna byla zabavena

Co se týká Světového dne knihy, poprvé byl tento den slaven v roce 1995. Původní nápad pochází z Katalánska, kde se 23. dubna slaví svátek sv. Jiří, spojený s darováním růže každému člověku, který si v tento den koupí knihu. Jde o symbolické datum v den výročí úmrtí spisovatelů Miguela Cervantese a Williama Shakespeara.

Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg, celým jménem Johannes Gensfleisch zur Laden zum Gutenberg, byl německý vynálezce a podnikatel, který je nejvíce známý jako tvůrce knihtisku s pohyblivými literami v 15. století.

Gutenberg se narodil v době, kdy se v Německu rozvíjel prosperující obchod s knihami a rukopisy byly velmi cenné a drahé. Tento kontext měl pravděpodobně vliv na jeho zájem o knižní tisk.

Knižní tisk s pohyblivými literami byl revoluční zejména z toho důvodu, že umožnil rychlejší a levnější reprodukci textů, což zlepšilo šíření vědomostí a umožnilo širokému publiku přístup k literatuře. Díky knihtisku se knihy staly dostupnějšími a lidé se mohli učit nové věci a objevovat nové myšlenky.

Gutenbergovy vynálezy měly také zásadní dopad na vývoj gramatiky a pravopisu. Standardizovaly se způsoby zápisu a tisku slov, což pomohlo k ujednocení jazyka a gramatiky. Díky tomu se také zlepšila čitelnost textů a byly snadněji srozumitelné.

Díky tisku se mohly reprodukovat důležité dokumenty a umožnilo se jejich uchování pro další generace.

Reprodukce knih byly rychlejší a levnější. Zvýšila se tak poptávka po literatuře a vznikly nové obchodní příležitosti. Knižní průmysl se stal velmi úspěšným a významným odvětvím hospodářství.

Dříve byl v Evropě rozšířen pouze deskotisk, kdy se stránka včetně písma i obrazu kompletně vyřezala do dřeva a pak vytiskla. Pro každou tištěnou stránku musela být tedy vytvořena zvláštní deska, což bylo zdlouhavé a nákladné.

Gutenberg přišel s myšlenkou sestavit stranu z písmových kuželek, tj. matric jednotlivých znaků (písmen), která se dala opětovně přeskupit a použít znovu, což celý tisk podstatně zefektivnilo a urychlilo.

Nejslavnějším a nejznámějším Gutenbergovým produktem byla 42řádková latinská bible (tj. se stranami o 42 řádcích textu), dodnes představuje jeden z vrcholů tiskařského umění. Tiskla se na pergamen nebo na papír a dvousloupcový text napodoboval jak rozvržení, tak písmo rukopisů. Předpokládá se, že původně vzniklo asi 180 výtisků. Bible měla 1282 stran a byla vydána ve dvou dílech.

Až do počátku 19. století uchovávala jeden pergamenový exemplář Gutenbergovy Bible knihovna Nostického paláce na Malé Straně (dnes sídlo Ministerstva kultury České republiky). Za nejasných okolností se ale tehdy ztratil a dnes jej drží Hungtington Library v San Marinu.

Prostředky k vybavení dílny si Gutenberg opakovaně půjčoval u mohučského obchodníka Johanna Fusta. Šlo o dvakrát 1600 guldenů s šestiprocentním úrokem.

Z pozdějších soudních sporů vyplývá, že Gutenberg Fusta považoval za pouhého věřitele, kdežto Fust věc pochopil tak, že se stal spolumajitelem tiskařské firmy. Roku 1455 Fust Gutenberga zažaloval za to, že prostředky určené na tisk bible použil k jiným účelům a kromě toho za to, že neplatil úroky.

Gutenberg spor prohrál a tiskárna i s částí nákladu knih mu byla zabavena k umoření dluhu. Nový majitel Johann Fust ustanovil vedoucím provozu Gutenbergova tovaryše Petra Schöffera a společně vydali ještě mnoho knih (např. dvaadvacet odlišných vydání Donatova Ars minor).

Část Gutenbergových učňů a tovaryšů odešla provozovat živnost do jiných měst. Knihtisk přestal být tajemstvím jediné firmy a začal se šířit dále do světa.

V dnešní době se technologie tisku stále vyvíjí a mění, ale Gutenbergův vynález zůstává jako jeden z nejvýznamnějších milníků v historii tisku.

Zdroje:

V článku jsou použity podklady z hesla Johannes Guttenberg a Světový den knihy a autorských práv na české Wikipedii.